Bechyně

 V Bechyni, i když jsme tam také byli už několikrát, vždy mě to nutí obejít městečko a znova a znova fotit, co vídím zajímavého. Tentokrát jsem měla velké štěstí - vzala jsem sebou dvoje hodinky, které mi už delší dobu nešly, měly vyšeptalé baterky a v Bechyni jsem našla hodinářství ( téměř naproti synagoze ) a tam mi oboje zprovoznil pan majitel a na jedny z nich mi i prodal nový kožený řemínek a to vše za slušný poplatek. Takže radost veliká. 

Jediné, co jsem zatím v Bechyni nevyužila - mašinku z Tábora do Bechyně a procházku Židovou strouhou.Tentokrát jsme s mužem nešli na prohlídku zámku, ani na prohlídku kostela Nanebevzetí Panny Marie a frant. kláštera. Také by se mi líbila potulka lázeňským parkem, ale tak třeba jindy. 

Nějaké fotky, milé KOČKY, z toho, co jsem tentokrát stihla nafotit, jsou, o tom žádná diskuze. Příjemné město a nikam se tu nespěchá...a je tu dost míst k posezení!

nikdy si nedám ujít tyhle výhledy na Lužnici:

balkon hezčí než ten ve Veroně:

málem jsem tam koupila domek:

 

v synagoze je muzeum turistiky:

a odtud jsme obvykle razili dále - do Týna n.V., nebo do Milevska, do Sepekova, do Tábora, Klokot, do  Jistebnice nebo k hradům či jejich zříceninám Dobronice nebo Borotín, podívat se na přestěhovaný most ve Stádleci, nebo ? - je toho tu hodně vhodného na výlety, nevěříte?

jenže, tentokrát jsme se vydali na sever a jeli domů.