neděle 15. prosince 2019

Od všeho trochu

A jsme téměř na konci,
a přitom jsem vám,
milé KOČKY,


dosud nestihla ukázat východ slunce přes mokré okno busu po ránu u Chomutova, obrázky zvířátek v muzeu,
( věříte, že některé ty obrázky vypadaly, jako by je kreslila Věrka Finna? )
komnaty v zámku a vnitřek v chrámu.
Nechci na vás šetřit!



































V Altenburgu

Tak tedy, posuneme se v našem včerejším zájezdu do dalšího města: Altenburgu.
Líbilo se mi, že jsme se sem dostali ještě za světla a zůstali až do tmy,


takže jsme si udělali představu, jak to tu vypadá o adventním čase.
Raději vám,
milé KOČKY,
ukážu pár pohledů na město, pár obrázků je lepší varianta, než sáhodlouze mudrovat.
Třeba v mém pojetí ,,světa,, najdete nějakou radost a porozumění,
pochopení, proč mne to táhne do světa a pak zase domů, do tepla.
Krásný podvečer vám všem:



































Kočárky II.

Přidám ke článku kočárky i pár dalších obrázků - plakáty s dobovou tématikou.
Zdržely jsme se tu s Janou a Marcelkou dost dlouho, bylo to totiž zajímavé!


A zatímco jste si,
milé KOČKY,
třeba slepovaly linecké, já jsem fotila ty kočárky a vše na výstavě!
Posuďte samy:


























Kočárky I.

Jak jsem slíbila, napíšu vám,
milé KOČKY,
něco málo o kočárcích.


Poprvé jsem viděla muzeum kočárků v Mělníku.
Nyní jsme si se zájmem prohlédly s Janou a Marcelkou tyhle v zámku Moritzburg ve městě Zeitz.
Byly zde vystaveny jak ty staré modely, tak i docela moderní. Také pár fotografíí z dob dávno minulých.
A nyní se s vámi ráda o některé ty pohledy na tyto zajímavé dopravní prostředky podělím.
V jednom z kočárků byla položena panenka a chvílemi plakala, zvuk byl přesně jako plačící dítko. Okolo projížděla, doprovázena svými rodiči, malá holčička se svým kočárkem a panenkou a dost ji ten zvuk rozrušil, maminka jí něco německy vykládala - pravděpodobně popisovala, že je to jen jako?
Být mladá a mít mimino, vybrala bych si!
( exponáty jsou za sklem a nesmí se fotit s bleskem )










































Odjeto

V lednu vybráno, objednáno, posléze zaplaceno. Pak už jen těšení a zvědavost.
V posledních dnech i starost, při pohledu na předpověď počasí!
Vyhrožovali velkým větrem.


Včera, v sobotu, odjezd před sedmou z Prahy směr Chomutov a dál na Chemnitz a rozhraní Durynska a Saska.
Ráno zima, tma, zataženo, chvílemi déšť, za Chomutovem cestou do Krušných hor i sníh, dost sněhu.
Bus byl plný, především starší ročníky.
My jsme jely ve třech, Jana, Marcelka a já.
Taky s námi cestoval jablečný linecký koláč, dílo Marcelky.
Prvním zastavením našeho jednodenního adventního zájezdíku bylo město Zeitz, měli jsme domluvenou prohlídku zdejšího zajímavého chrámu a pak také návštěvu zámku Moritzburgu ( neplést si se zámkem stejného jména poblíž Drážďan, kde Popelka ztratila střevíček ).
Je zde pohřbený Agricola a mnoho šlechticů. Podívali jsme se i do krypty. V tomto kostele a klášteře bylo mnohé k vidění, k focení!
Ve městě bývalo údajně na 20 výrobců dětských kočárků, jejichž výrobky a nejen je, jsme mohli obdivovat v muzeu na zámku, do kterého se asi i kvůli chladnu venku vrhla většina osazenstva busu.
Po prohlídce se někteří stihli podívat i do města, které je každopádně zajímavé, ale dost zanedbané, po změně v uspořádání Německa tak trochu ,,vybydlené,, - což už jsem zjistila na mnoha místech bývalé NDR.
Odtud se pokračovalo do nedalekého historického města Altenburg, kde jsme nejprve chodili s p.průvodcem po památkách, kostelích, zajímavostech, posléze část šla s průvodcem na prohlídku zámku a my s Janou a Marcelkou jsme zamířily na náměstí se zajímavou radnicí, obešly jsme adventní trhy, daly si horkou čokoládu s čepicí šlehačky, po další procházce jsme poseděly v kavárně a také na něco dobrého na zub došlo, ohřát jsme se došly i do obchoďáčku, kde jsme nakoupily nějaké vánoční ubrousky a pár drobností, Jana pořídila ve spec.prodejně několik druhů hořčice, kterými je město proslulé.
Odjíždělo se po 17té hodině směrem k domovu, ovšem ještě to nebylo všechno: další zajímavá zastávka, sice jen krátká, byla v hornickém městečku Marienberg poblíž hranic.
Náměstí bylo ozdobené, spousta stánků, ovšem většina jich byla v tu dobu už zavřená, škoda. Nicméně atmosféra čistě vánoční.
Další přesun už proběhl bez problémů, pan řidič jel opatrně a bezpečně, kolem půl desáté jsme křepce vyskákali z busu do metra a pokračovali domů, do peřin.
Ač počasí bylo zkrátka prosincové, bylo větrno a chladno, přes den nám i svítilo sluníčko a výlet se očividně povedl.
Letos asi poslední takový počin.
Málem jsem tam zapomněla, co mne čeká v úterý 17.12.
Milé KOČKY,
udělám vám z toho malý seriál, abyste o nic nepřišly.
Nejprve zakoupená pohlednice zámku Moritzburg, pak vstupenka do zámku ...