čtvrtek 26. března 2020

U nás doma

Škoda, že nemám rubriku Všehochuť.
Tam bych tohle dnes zařadila.


Napíšu to sem pro sebe, jako do zápisníku, abych jednou věděla,
co jsem dělala, když řádil koronavir.
Takový čtvrtek, úplně obyčejný, ale je obyčejný?
Předně už mám několik dní pocit, že je sobota, proč, to nevím.
Ráno jsem vyskočila z postele a mimo jiné jsem se i nasnídala.
Pak jsem se oblékla, omotala šálu kolem pusy a šla do Penny pro asi 4 věci, jako máslo, mazanec a tak.
Bylo dost chladno, tak mi rukavice i šála přišly vhod.
Přišla jsem domů, vydrbala jsem si ruce, umyla kliku u vstupních dveří,
vyprala silonovou tašku, pak jsem v ruce vyprala všechny šály,
které jsem našla, které byly v poslední době použité.
Nacpala jsem do pračky dávku, ať si holka užije,
udělala přípravu na oběd,
vyluxovala jsem drobky - z koberce v kuchyni.
A tak bych mohla pokračovat.
Nafotila jsem si nové sedátko do vany, pořídili jsme si ho, abychom ve vaně nepadali,
i když léta používáme z IKEA protiskluzovou podložku zeleného krokodýla.
Bezpečnost především!
Taky jsem si uvědomila, že jsem Martičce do výzvy zapomněla nafotit dva polštáře s kohouty,
které máme na židlích u stolu a dáváme je obvykle dětem za záda, pokud k nám přijedou.
Nu a zatím poslední fotka je štrůdlík připravený do trouby.
Vždyť to říkám,
milé KOČKY,
obyčejný čtvrtek.
Mám ten den ráda, večer na Dvojce ( ČT2 ) dva pořady pro mne! Jak já se na večer těším!





















Poděbrady

Dovolte mi lehce si zavzpomínat na Poděbrady, lázeňské město, kde se léčí srdce.
Mnoho srdcí.

Jak bych je byla bývala kolikrát potřebovala, když jsem se s nějakým týpkem rozešla! Nebo mě nechal.
Tak do Poděbrad jezdíme, respektive se tu zastavujeme, jen když tudy jedeme někam dál, případně, když se vracíme z Východních Čech.
Taky jsem vzala ke zdejší fontáně své vnučky, když byly o prázdninách u nás, a chtěla jsem je zabavit jedno nedělní odpoledne.
Holky se v parku u fontány vylítaly a vybláznily a v přilehlé, oblíbené kavárně jsem nechala nějaké ty penízky za čokoládu a kávičku, zmrzlinu.
V létě se u zámku dá nechat se povozit na parníčku po Labi.
Na náměstí si vyfotíme sochu Jiříka z Poděbrad, zajdem si na teplou oplatku.
Potěšíme si nejen srdce, ale i dušičku.