sobota 18. května 2019

V Hejnicích

Tentokrát se omezím na fotky a ne na popis, ten je v předešlém příspěvku,
milé KOČKY.
Hejnice ve Frýdlantském výběžku na severu, na Liberecku, jsou vyhlášené poutní místo.
Kostel se vypíná vysoko nad říčkou Smědou. Když je normální stav vody, je to docela roztomilý větší potok, když přijdou povodně, je to hrozný živel.


Kopce okolo jsou místem vyhledávaným, jenže - tam jsem chodila za mlada,
nyní se držím dole, hihi.
Nafotila jsem nejen pro sebe některá místa chrámu a k tomu tam přiložené cedulky.
Tak si to také užijte:
































































































































































































Začerstva

Sobota, krásný den, od rána,
včera jsme si s mužem řekli, že prognóza počasí je dobrá, že pojedeme na výlet.
Manžel obstaral auto, já jsem měla vymyšlenou cestu ( na asi 5 míst! ), ale sdělila jsem manželovi Frýdlant, tak se jelo na sever.
Chlap špatně snáší, když večer něco řeknu a ráno bych chtěla jinam!


První objížďka byla před M.B.,
už v Mladé Boleslavi jsem měla cukatůru prohlédnout si v Kosmonosích památky a něco nafotit, ale předně s námi nebyla kolegyně Jana, a manžel měl před očima ten cíl, tak jsem to ,,odložila,,.
Zastavili jsme se na kafe u Břehyně, tam ještě bylo docela chladno, krásné výhledy k Bezdězu,
pokračovali na Mimoň a Jablonné v Podj., Chrastavu a do Frýdlantu.
Je zde toho tolik k vidění, rozhledna a spousta jiných lákadel.
Tam bylo jaro jak má být, krásné odstíny zelené, kvetly keře, které u nás v Polabí jsou již odkvetlé.
Do hradu se mi nechtělo, kdysi jsme tam byli, a protože mi není až tak dobře a asi bych prohlídku tak rozsáhlého hradu nezvládla, navíc tam byla spousta polských skupin, muselo by se čekat.
U hradu a ve městě probíhaly slavnosti.
Slunečno, teplíčko.
Hrad se vypíná na asi bývalé sopce, neb pod hradbami všude vyčuhovaly sloupy čediče.
My jsme obešli ve volném tempu hrad, něco nafotili a pak jsme odjeli do Hejnic.
Zdejší chrám považuji již od svých asi 13 let za jeden z nejhezčích u nás.
Měla jsem tam dost práce: s focením a ještě jsem si tam chtěla něco osobního vyřídit.
Zpáteční cesta byla vylepšena o zastavení u Lemberka v restauraci, výborný oběd, skvělá polévka. Odjížděli jsme najedení a spokojení.
Na severu bylo tááák krásně!
Zpátky jsme to brali přes Cvikov, Nový Bor, Českou Lípu, Mělník, naštěstí bez objížděk.
Příjemně mne překvapilo, že u Sloních kamenů poblíž Jitravy bylo hodně lidí s dětmi.
Natolik jsem se potěšila výletem, že jsem po návratu domů vzala rýč a přesadila nějaké keříky, na lepší, ne tak suché místo.
Zato mě hned namíchlo, že kosatce, které se těsně před rozkvětem ráno tyčily na záhonu, byly odpoledne utržené a naházené na zemi. Nechápu, kdo a proč to dělá.
V prvním díle přidám fotky z Frýdlantu, ve druhém z Hejnic.
Cestou bylo mnoho míst, která jsou zajímavá a hodna návštěvy, ale téměř vše už jsme viděli...
Ani jsme nejeli do Libverdy a na Obří sud. Zato v obci Raspenava jsem objevila zajímavý kostel. Jenže řidič mi nezastavil na fotku!!!
Všude jsme potkávali spoustu cyklistů, motorkářů, rodin s dětmi.
V Hejnicích jsem byla několikrát, tentokrát jsem ,,objevila,, starý, kamenný most.
Jistě vás bylo dnes venku,
milé KOČKY,
hodně,
tak se večer ráda podívám, kde jste výletovaly, co která nafotila.
Už se na vaše blogy těším.