neděle 5. února 2017

Úvaha

To je novina!,
dnes jsem si přečetla na internetu,
milé KOČKY,
prý někde vydumali,
že když senioři hlídají občas vnoučata a nebo se starají o někoho v okolí,
že žijí déle,
než ti, kteří se ničemu takovému nevěnují....
No, to se mne mohli rovnou zeptat a nemuseli nad tím sáhodlouze bádat....
kdybych seděla doma,
tak budu jen nakupovat, vařit, uklízet, prát, žehlit a nadávat na drobky na kredenci nebo na koberci,
rozčilovat se a zkracovat si život,
takhle si nejméně dvakrát za týden stihnu udělat výlet vlakem do Prahy a na druhý její konec,
sejdu se s lidmi, pokoukám po světě a ty činnosti,
výše uvedené,
stíhám mezi tím.
( a manžel si užívá občasného volna... nikdo mu nespílá... )
( někdy ale - např. v chřipkovém období, nic moc! lidé v dopr.prostředcích prskají, neznají kapesník, a dost často mluví sprostě, poslední dobou častý jev! co to s těmi lidmi je??? tyhle dvě věci jsou snad nakažlivé! )
Cesta trvá přes hodinu, někdy to tedy není příjemné.
Ale!,
když nad tím tak přemýšlím, dělám to vlastně pro sebe!!!...jo, pro svůj delší život a
někdo mě potřebuje,
potěším se s vnučkami,
někdy zírám, co se od nich dovím!
Být babičkou je príma! ( a můžete je kdykoli vrátit! )
A donutí mě to se pohybovat, za každého počasí,
pomůžu mladým, aby se mohli věnovat práci,
třeba se pak jednou o mne také postarají?
mohu vnučky i trochu rozmazlovat...čas na to mám...
( na výchovu mají rodiče, )

Naše heslo zní:
to se máme, že se máme!