Od podzimu, kdy jsme vlastně s mužem byli naposledy na výletě/na dovolené a to v Kuželově na Slovácku - jsem toužila někam jet.
Vždy mám v hlavě několik výletů a tras, kam se vrtnout, ale moje choroby a manželova náhlá únorová příhoda nás pěkně uvěznily a pak přišel koronavir a byl šmitec!
( neplést si se slovem smyčec! hihi )
Dnes jsme si řekli teď nebo nikdy a ač jsme si nebyli jisti, že děláme dobře, vyjeli jsme na výlet, který se mi před půl rokem uhnízdil v hlavě.
Budu mu familierně říkat rouškový.
Nebudu tu popisovat všechno, nicméně dvě místa neboli dvě zastavení vám tu popíši a ozdobím fotkami pro větší názornost.
Stvolínky: nebyli jsme tam prvně, to ne, ale tentokrát jsem si užila zámek a okolí, sice stav této budovy i kostela je opravdu chatrný, dovnitř se zatím jít nedá!, a ti, kteří to budou rekonstruovat mají jistě plnou hlavu starostí a peněz to bude stát také spoustu, nicméně moje fantazie tu jela naplno a ráda jsem si to v hezkém, jarním počasí prohlédla a nafotila.
Odtud jsme měli namířeno přes Č.Lípu do Zákup, také jsme tu už kdysi párkrát byli,
zámek je momentálně zavřený, v parku se uklízelo a chystají se na otevření sezony,
já jsem stejně chtěla oběhat město a všechny jeho památky a pamětihodnosti.
Krásně jsem si to zde užila.
Podrobnostmi vás,
milé KOČKY,
nebudu unavovat, neb si snadno dohledáte info o tom,
kdo a kdy jezdil do zdejšího zámku za císaře pána,
že tu žije medvěd a pávi korunkatí,
že ve městě jsou dva mosty se sochami a bývalý klášter a několik kostelů,
v jednom jsou pohřbeni Berkové z Dubé a spoustu dalších zajímavostí,
až otevřou zámek a pojedete-li se sem podívat, průvodce vás zahltí jistě více.
Mám konečně ,,splněno,, - aparát plný obrázků. Některé vám ráda ukážu.
Na zpáteční cestě přes Mimoň jsme se zastavili u Průrvy Břehyně - stánek U leknínu,
na kávičku a čaj, provoz tu byl nevídaný a točili 4 druhy zmrzliny.
Kde jsou ty smutné časy, kdy jsme tu bývali sami.
Dnes: auta, motorky a bicykly, i pěškobusy, davy turistů s dětmi, se psy, hemžení jak v úle.
Bylo mi venku, v zeleni, fajn. Naprostá opilost jarním vzduchem.
( asi pochopíte, že když mám víc jak 300 snímků, nemohu sem dát všechno, něco si musíte prohlédnout až tam, samy )
Ráda bych se dožila toho, že ta malá městečka na severu budou hezky opravená a krásná, že zmizí otlučené, špinavé fasády a slepá okna, že se najdou lidé, kteří tam budou bydlet nastálo a bude to jejich domov.

pátek 8. května 2020
Cestou na poštu
Milé KOČKY,
abych si mohla vyfotit jeden velký keř kvetoucí vistárie,
vzala jsem to ve čtvrtek při pochůzce na poštu oklikou a zde vám předkládám výsledek té snahy.
A na zpáteční cestě jsem vyfotila tamaryšek, který od minule více rozkvetl.
Hezký den přeji,
u nás slunečno, sucho a studený vítr.
Konec hlášení.
abych si mohla vyfotit jeden velký keř kvetoucí vistárie,
vzala jsem to ve čtvrtek při pochůzce na poštu oklikou a zde vám předkládám výsledek té snahy.
A na zpáteční cestě jsem vyfotila tamaryšek, který od minule více rozkvetl.
Hezký den přeji,
u nás slunečno, sucho a studený vítr.
Konec hlášení.
čtvrtek 7. května 2020
Za humna
Co se zase jednou podívat za humna?,
Napadlo mě to, když jsme si vzpomněla, co se nám,
mně a kamarádce Marcelce z Vinoře stalo na zájezdu.
Zájezd byl nazván Paříž a zámky na Loiře I.
( existuje ještě II. a ten má jiný program )
První a poslední den zájezdu jsme byly s M. v Paříži,
a ráno 21.9.2014 - poslední den, nás vyklopil bus ve Versailles.
Někteří šli s průvodkyní do zámku, Marcelka tam nechtěla a tak jsme se rozhodly,
že půjdeme do zahrad,
jako na potvoru jsem odposlechla cizí českou průvodkyni,
že kdo jde do zahrad před devátou, nemusí nic platit.
To jste měly vidět,
milé KOČKY,
jakou jsem z té info měla radost!
A že jsme si to řádně užily!
Navíc asi v deset začaly fungovat vodní hrátky, vodotrysky a fontánky,
málem jsem uštvala fotoaparát.
Jelikož jsme se asi ve 14 hod. měly zase sejít s původní skupinou a s paní průvodkyní
a jet metrem do Paříže pod Eifelku, musely jsme zahrady opustit,
jinak jsme tam chodily snad do teď.
A pro ty z vás, co z různých důvodů do těchto rozsáhlých a překrásných zahrad jet nemůžete,
mám pro vás nějaké obrázky,
užijte si to se mnou.
Napadlo mě to, když jsme si vzpomněla, co se nám,
mně a kamarádce Marcelce z Vinoře stalo na zájezdu.
Zájezd byl nazván Paříž a zámky na Loiře I.
( existuje ještě II. a ten má jiný program )
První a poslední den zájezdu jsme byly s M. v Paříži,
a ráno 21.9.2014 - poslední den, nás vyklopil bus ve Versailles.
Někteří šli s průvodkyní do zámku, Marcelka tam nechtěla a tak jsme se rozhodly,
že půjdeme do zahrad,
jako na potvoru jsem odposlechla cizí českou průvodkyni,
že kdo jde do zahrad před devátou, nemusí nic platit.
To jste měly vidět,
milé KOČKY,
jakou jsem z té info měla radost!
A že jsme si to řádně užily!
Navíc asi v deset začaly fungovat vodní hrátky, vodotrysky a fontánky,
málem jsem uštvala fotoaparát.
Jelikož jsme se asi ve 14 hod. měly zase sejít s původní skupinou a s paní průvodkyní
a jet metrem do Paříže pod Eifelku, musely jsme zahrady opustit,
jinak jsme tam chodily snad do teď.
A pro ty z vás, co z různých důvodů do těchto rozsáhlých a překrásných zahrad jet nemůžete,
mám pro vás nějaké obrázky,
užijte si to se mnou.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)