Benátky, ty jsem si, milé KOČKY, úmyslně nechala v tomto seriálku na konec. První moje návštěva v tomto městě na vodě dopadla sice dobře, ale průběh měla dost dramatický, neb jsme se chozením po městě ztratili a k vaporetu, na které měl vstupenku pro každého z nás průvodce! - jsme přišli o 15 min později, takže - průvodce s lidmi ze zájezdu odpluli! ( díky člověku, který tvrdil, že se tam vyzná a že nám bude dělat průvodce, přišli jsme k busu na parkoviště o celé dvě hodiny později, málem nám ujeli! Bydleli jsme tehdy u Lago di Garda, což je od Benátek dost daleko.) Aby toho nebylo málo, byla vysoká voda, takže se chodilo buď po takových zvýšených chodnících na kovových konstrukcích nebo po kolena ve vodě, čímž jste si zničili boty, protože kdo by riskoval chození bos, a šlápl třeba na rozbitou láhev?
Polovina busu nám spílala, což chápu, polovina vyslovila uznání, neb pravili, že stát se to jim, raní je mrtvice! A člověk, který to měl na svědomí se na rozdíl ode mne neomluvil, ale vynadal průvodci, že na to, že nás nemá, přišel až v busu a tak jsme raději ukončili tyto přestřelky a jelo se na ubytování.
Takže dost hororových událostí, fotky přidám z pobytu z jiného zájezdu - se sestrou Helenou. Ovšem to mělo také zajímavé okolnosti - ráno ve 4 hodiny nás zastihlo zemětřesení a postele nám poskakovaly po místnosti, slyšely jsme temné dunění a praskala omítka v místnostech. To jsme nocovali v Rosolina Mare a epicentrum bylo dost daleko, nicméně to účastníky zájezdu pěkně vyděsilo. ( Něco podobného jsem zažila i v Chorvatsku na Brači - a to mělo také jen 4,7 st.)
Podíváme se na Benátky svrchu...