Bylo na čase

U nás je to jako na houpačce, já bych výletovala, až bych brečela,
po chvilkách si hledám v mapě, CO a plánuji KDY,
- manžel rád řídí, tak proti tomu nic nemá,
ale jednou je špatná předpověď počasí, podruhé zas musíme k doktorovi, nebo slíbím hlídání,
ale, občas to klapne a jedeme.
Třeba dnes, vyjížděli jsme už v půl sedmé, v České Lípě bylo první zastavení, obešli jsme poklopový most z r.2014 na Ploučnici a hrad Lipí, pochopitelně bylo zavřeno a mám fotky jen zvenku.
Poté jsme dojeli do Horní Libchavy, kam jsem se chtěla dávno podívat a řeknu vám,
milé KOČKY,
až to bude jednou opravené a pojedete se tam podívat, bude se vám renesanční zámek líbit.
Běžně otevřený není.
Stavili jsme se v Kamenickém Šenově ( na hrobě manželovy matky ) a poté přes Č.Kamenici a Děčín jsme zamířili do Jílového, kde jsme si prošli zámecký park a nafotili jak zámek, tak Gloriet
( ošklivě poškozené sochy v něm! )
a pak už jsme svištěli do Libouchce, zámek je zavřený, pouze při akcích je přístupný, ale já jsem spokojená, chtěla jsem to tam vidět.
( saská renesance )
Vždy jsme to tu projeli bez zastavení a směřovali do skal v Tisé a nyní jsem to napravila.
Cílem měl být dnes hrad v Krupce a posléze jsem chtěla do Teplic, ale manžel už toho měl dost, dusno a vysoký věk ho přemluvily zamířit na dálnici a šupajdil k domovu.
Dlužno dodat, že jsem v tomto úseku cesty intenzivně vzpomínala na Simonku/Blondýnu.
U Lovosic jsme opustili dálnici a jeli jsme přes Litoměřice, abychom v Nučnicích zakončili výlet obědem.
Odtud už přes Štětí a Mělník nebylo těžké trefit domů.
Jsem spokojená a manžel rovněž.
Prý Krupku a Teplice jindy!
Lidi toho naslibujou!
( ještě podotk: všude kvetly keře růží, dokvétaly pivoňky, na okrajích silnic spousta vlčích máků, místy už voněly lípy, na mnoha místech se pracovalo a tak se stálo na světlech )

Česká Lípa:

Horní Libchava:

 Kamenický Šenov:

Jílové u Děčína:

 Libouchec:

Zrcadlo

Jako v zrcadle se často zhlíží stromy nebo budovy,
v řece, v tůni nebo v rybníku, případně v moři...
dobře se to fotí,
milé KOČKY.

Na Kamenici:  u Dolského Mlýna

Bartochov:

Rožmberk:

Římov:

Tipy na výlet v zemi zdejší

jak říká jedna pohádka.
Snažíme se, když jedeme na nějakou kratší dovolenou, jet pokaždé trochu jinou trasou, abychom poznali zase jinou oblast.
Tak se stalo, že jsme byli i v Kamenici nad Lipou, v Žirovnici, o Jindřichově Hradci nemluvě.
Tam jsme byli mockrát.
Říkám tomu: do Slavonic pokaždé jinudy.
A tak si tady a teď, v době preferencí dovolené v Česku, dovolím
milé KOČKY,
nabídnout tipy na hezká místa.
Třeba se to někomu ,,šikne,,.
( jenže, fotky jsem našla z r.2008, 
a ještě pár drobností: budete li cestovat s dětmi, nesmíte zapomenout navštívit betlém v J.H. , 
v zámku v Kamenici n.L. bylo muzeum hraček)

a za chvíli pokračování...

Kamenice n.L. :

Žirovnice:

 Jindřichův Hradec:

Babičkovství

Není nad to, být babičkou.
A nemusí člověk zrovna být babičkou na Starém Bělidle, aby to stálo za to.
Sice to znamená, že nejprve musíte být maminkou a to není žádná legrace,
každá z vás, která probděla noc u nemocného dítěte ví, co to znamená.
Cožpak dnes, s plenami, co se nemusí prát a vymoženostmi této doby,
automatickou pračkou, myčkou nádobí, vám je hej!
Já si ovšem nestěžuji: mám dceru a ta mě podarovala s jejím manželem dvěma vnučkami.
Tu mladší vám nyní představím: sice nám od té doby vyrostla, nicméně v mém srdci je to pořád to malé kůzle, jako v době snímku.
Jsem prostě bohatá babička.
Bohatá na zážitky.