úterý 9. října 2018

Podzimní

Včera - v pondělí - jsem si dala za úkol oběhat několik míst ve městě:
poštu ( dokonce jsem tam šla 2x ), polikliniku, obchod s potravinami, drogerii, a... KNIHOVNU.
( nebyla jsem v té místní strašně dlouho! )


Chystala jsem se tam mnoho týdnů a pořád to odkládala, předtím jsem sice četla také, ale buď vlastní, koupené knihy nebo jsem si půjčovala v obci u dcery.
K dceři už moc nejezdím - tak to chtělo obnovit návštěvy knihovny u nás.
A čekalo mě příjemné překvapení, osazenstvo se omladilo, knihovna prokoukla, je to tam předělané a očividně k lepšímu.
Dokonce jsem tam nebyla tak dlouho, že moji kartičku vyřadili a udělají mi novou, můj pokročilý věk má určitou výhodu: půjčují mi ( knihy ) zadarmo.
Hned jsem si odnesla 4 kousky a těšila se na večer, až spolu zalezeme pod deku.
( Doma mám dlouhatánský seznam knížek, které si hodlám časem půjčit a které chci přes zimu přečíst, tam jsem si vzpomněla jen na Satinského, Sidona a jednu jsem si půjčila ,,namátkou,, - takže příště půjdu se seznamem v ruce ).
Oddala jsem se knížce kolem 18 hodiny s tím, že nakouknu, zda to bude zajímavé a skončila jsem po 23té hodině a ráno jsem ji dočetla úplně.
A proč to tady píšu? - konečně zas nastal podzimní čas, kdy mě to láká večer více číst a nečučet na televizi.
Minulý týden jsem měla ,,napilno,, - 3x do Prahy po doktorech, pak konec týdne v komisi u voleb, tento týden jsem si vyhradila na velký úklid - a pěkně jsem včera a dnes postupovala podle plánu.
Nebojte,
milé KOČKY,
i na kochání se hotovým dílem jsem si našla čas.
To když jsem umyla polici s ,,drahým a svátečním,, nádobím - jsem si sedla, a u kafíčka obdivovala, jak se blejská!
Ruce mám od cifu a jaru a teplé vody jako struhadlo, na řadu přijdou krémíky.
Ale jsem spokojená a už jsem načala další knížku.
Miluju večery pod lampou, člověk u knížky přijde na jiné myšlenky.
A jestli se mi povede vše udělat, jak si představuji, v sobotu se odměním výletem do míst, kde jsme ještě nebyli, hrady a zámky tam mají prý otevřeno do konce října a má být hezky.
Uznejte, mám to nalajnované docela dobře, tak snad to vyjde.

neděle 7. října 2018

Asi

Zjistila jsem, že jsem asi, nejspíš, dost pověrčivá!,
milé KOČKY,
v minulém příspěvkování ( bylo těch článečků z výletu na sever více )


jsem psala, že jsem si v Oseku v kostele něco vyprosila,
ale nechtěla jsem říct, co.
Teď už to mohu zveřejnit:
Starší vnučka byla na zájezdu se školou v Anglii a v Irsku,
takže jsem pochopitelně toužila po tom, aby se v pořádku vrátila domů a to se včera stalo.
Přála jsem jí ty zážitky, to určitě, ale taky jsem se o ni bála,
vždyť to bylo poprvé, kdy byla tak daleko, navíc v cizině,
nebyla s rodiči, ani s babkou. Rozumějte - se mnou.
Zmítala jsem se v těch pocitech více než týden...mnohé mi jistě rozumíte, že?
Dnes mi zavolala a chvíli jsme si povídaly a dohodly se, že přijedu a porozpráví mi o zájezdu důkladně.
Fakt se dost těším.
Došlo mi, že už je to velká holka.

sobota 29. září 2018

Cesta

Nu a taky něco z naší povedené dálnice:
milé KOČKY,
to byl samý kamion, samé předjíždění a nervy.


A do toho ještě ráno letěl nad Lovosicemi balon a mně se nepodařilo ho při jízdě vyfotit!
Co nadělám.
Jsem jen člověk.
Neboli - pár obr. cvakání z auta:






















Klášter v Oseku

Jak se říká, to nejlepší nakonec...
tady to sedlo,


milé KOČKY,
spravila jsem si chuť po těch ruinách v Duchcově.
Vrátili jsme se do Oseka asi po 15 letech a je vidět, že se vše hnulo k lepšímu a to já mám ráda,
takže jsem vnímala to místo, trochu fotila a vzpomínala,
na bráchu a mamku, že už se sem nepodívají.
Já, po letošních peripetiích, jsem ráda, že mohu alespoň trochu cestovat,
a taky jsem se tu snažila něco si vyprosit.
Snad to klapne.
Tady kostel a klášter:


























































Duchcov 2

Druhý soubor fotek z Duchcova je trošinku příjemnější na prohlížení,
jedná se,


milé KOČKY,
o náměstí a o zdejší vyhlášený zámek a jeho zahrady.
Byla jsem zklamaná jen z toho, že přilehlý kostel nebyl otevřený a tudíž jsem se nemohla podívat dovnitř.
Na náměstí jsme se posadili do Café Casanova a dali si skvělý čaj a něco k tomu.
Že bych proto byla k této části města smířlivější?
Těším se i na panoramu, nafotila jsem pár fotek, ze kterých by to udělat šlo.