Jak se říká, to nejlepší nakonec...
tady to sedlo,
milé KOČKY,
spravila jsem si chuť po těch ruinách v Duchcově.
Vrátili jsme se do Oseka asi po 15 letech a je vidět, že se vše hnulo k lepšímu a to já mám ráda,
takže jsem vnímala to místo, trochu fotila a vzpomínala,
na bráchu a mamku, že už se sem nepodívají.
Já, po letošních peripetiích, jsem ráda, že mohu alespoň trochu cestovat,
a taky jsem se tu snažila něco si vyprosit.
Snad to klapne.
Tady kostel a klášter:
Žádné komentáře:
Okomentovat