čtvrtek 25. května 2023

Během týdne

 To by jeden nevěřil, co vše se v přírodě může stát za týden, jednu sobotu jsme jeli s mužem vlakem do Sobotky,  šli na Humprecht, do Vesce, kolem lípy ke Kosti a pak Plakánkem kolem páně Dvořákova domu do Oseka - ( tady dřevěná zvonice ) a zase spokojeně odjeli vlakem domů. Ne, nezapomněla jsem na kafíčko a dortík v cukrárně v Sobotce na náměstí!

Potom jsme o tom vyprávěli známým a ukázali fotky a co se nestalo, pěkně příští sobotu jsme to zopakovali s nimi a že nás bylo! Jen se to šlo malinko jinak a to od zastávky vlaku v Libošovicích.

A dnes jsem vám, milé KOČKY, chtěla ukázat ten rozdíl:




 PO TÝDNU:




A JINDY:











Připadá vám to, milé blogerky, také hezké? však je to Český Ráj.

Mějte se moc hezky.

středa 24. května 2023

Pozdní

 Vzhledem k tomu, že jsem měla dnes program neslučitelný s pobytem na blogu, jsem tu, na malou chvíli,  až nyní:

Všem Janám všechno nejlepší, pevné zdraví a hodně štěstí. Spoustu dobře placené práce a proboha, ať je mír a neotravují nás váleční štváči, máme děti, máme vnoučátka a chceme je vidět vyrůstat a neposílat je na vojnu!



milé KOČKY, krásný večer...

úterý 23. května 2023

Květnové motivy

 Sem tam se někde na mezi nebo na okraji pole najdou drobná kvítka a nikdo to nezalévá, nikdo se o ně nestará a stejně si tam žijí:

Milé KOČKY, 

některé ty nenáročné rostlinky můžete při výletu potkat:




Co je typická česká krajinka? ( na podzim tu budou svítit červená jablíčka? )


na chvilku vás, milé KOČKY, vezmu do okolí Jetřichovic...








a tady, kousíček od Děčína, s výhledem na Bukovou Horu ( hrozně prťavá je vidět 2cm vlevo od stromu )


a z této rozhledny byste viděly, milé blogerky, Děčín jako na dlani: aneb Dobrná a Sokolí vrch...



přeji všem, kdo sem nahlédnou, pěkný den...

pondělí 22. května 2023

Opáčko

 V neděli, v pondělí a v pátek můj manžel nerad někam jezdí. Ale, tentokrát v neděli asi v deset dopoledne najednou povídá, zda bychom neměli někam na chvíli vyjet - že je teplo a slunečno a že by projel auto, které je po léčení - bylo v út v servisu.

Na mne nemusí v tomto směru tlačit, podědila jsem po mamce - zahodím na židli zástěru a vypnu plyn, odpojím kabel od varné konvice, nahodím kšandu fotoaparátu a přes rameno si dám batůžek, do něj mobil, klíče, sl.brejle, peněženku a už sedím v autě.

Rozhodla jsem se pro trasu ,,okolo komína,, - kde už jsme výletovali vícekrát, ale proč si to nezopakovat:

začala jsem v Obříství: u zámku, opravovaném a vždy zamčeném, kde se předváděli dva hlídací psi, vypadali, že nebýt plotu, udělají si ze mne oběd!,  zvonice a přilehlý kostel byly už opraveny, pofotila jsem také morový sloup, i sochu sv.Markéty, manžel prý: že tě to pořád baví.


zvonice: Dřevěná renesanční zvonice vzpěradlové konstrukce pochází ze 16. století. Dřevěná část je umístěná na kamenné podezdívce a je zakončená mansardovou střechou.







socha sv.Markéty:



Poté jsem si nechala zastavit v Hostíně u Vojkovic a měla jsem štěstí, kostel byl sice zamčený, ale jen mříž, takže se dalo trochu dovnitř nahlédnout a zvonice měla také od minule poopravený podstavec.

o něm se píše: Zmiňován r. 1320, r. 1615 renesančně přestavěn. V 18. stol. upraven barokně. Jednolodní stavba s pětiboce ukončeným presbytářem ranně gotického slohu, na jehož severní straně je sakristie, s obdélníkovou chrámovou lodí a románskou hranolovitou věží. Zařízení kostela je pseudogotické z r. 1910. 









zvonice:Dřevěná konstrukce vzpěradlového typu ve tvaru hranolu je umístěna na mohutné podezdívce. Zakončena je valbovou střechou. Pochází ze 14. století, počátkem 17. století prošla rekonstrukcí. Uvnitř se nachází zvon sv. Václav z roku 1561 s bohatou reliéfní kresbou.



A jeli jsme dál: most přes Vltavu do Nelahozevsi byl zavřený a tak jsme si dali v restauraci pod lipami  ,,U Libuše,, oběd, na most jsme se šli pak podívat:




poté jsme to objížďkou do té Nelahozevsi dojeli a tady jsem oběhala zámek, ( Lobkovicové ) opravovaný rodný dům Ant.Dvořáka a kostelíček sv. Ondřeje se zvonicí.










Rodný dům Ant.Dvořáka momentálně vypadá, že ho spíš rozebírají na prvočinitele:





Kostel sv.Ondřeje, kde byl A.Dvořák pokřtěn a kde poprvé vystoupil na veřejnosti se hrou na housle, byv doprovázen varhanami:


Zvonice - hranolová dřevěná stavba s nízkou stanovou střechou stojí v rohu bývalého hřbitova, který obklopoval kostel sv. Ondřeje. Byla postavena v 19. století. Uvnitř se nacházejí dva zvonky z let 1812 a 1846.







Tři plánovaná místa jsme pro objížďky a uzavírky nechali na jindy, stejně jsme tam už kdysi byli a od Velvar, kudy jsme jen projeli, jsme to namířili na Mělník a domů. Dokonce jsme našli naše parkovací místo volné. Takže za mne i za manžela spokojenost.