Návštěva

V úterý mě manžel ráno vzbudil a že prý pojedeme ke švagrové na návštěvu.

Zavolala jsem tam, jestli je doma a vydali jsme se na cestu. Na to, že v pondělí tam měli mít ( na Děčínsku ) velký déšť, to cestou moc nevypadalo - zato u nás ani kapka.

---

Strávili jsme tam celý den, nejprve v bytě a u oběda, který nám Růža uvařila, posléze jsme se přesunuli na chatičku a zahradu - ta byla tradičně v záplavě květin.

Celou cestu jsem si pěstovala laskominy - představila jsem si loňskou úrodu broskví a letos - nic.

Vše prý shnilo na stromě!

Můj manžel a švagrová si udělali malý ohýnek, opekli si špekáčky, které já nejím, tedy víc to vypadalo jako černé uhlí!,

já sice ty černoty nejedla,

ale, dostala jsem dárečky:

starou, porcelánovou konvičku s víčkem, květináč se zelenobílým muškátem, několik druhů semínek kytek,

misku červeného rybízu, Růža mi i vyryla jednu zelenobílou hostu,

mému manželovi natrhala několik okurek,

překypovala jsem nadšením,

a zatímco jsem po zahradě pobíhala s foťákem, manžel se pohupoval na zdejší houpačce.

V altánu to švagrová měla vylepšené a omlazené, velmi ráda tam sedávám, když je pěkné počasí.

Probraly jsme se švagrovou, kde jsou a byli její a naši mladí na dovolené, co máme v plánu my dvě a podobné neodkladné věci, vyptala se mě na zážitky z léčení mého neduhu.

Prostě jsme semlely všechno. Však jsme se dobu neviděly.

Milé KOČKY,

abyste tam byly tak trochu se mnou,

nafotila jsem i několik špionážních snímků:

Rodiště

Dneska jsem úplně náhodou na Seznamu.cz natrefila na článeček o svém rodném městě!

Co vím, tak na domě, kde se to v minulém století stalo, že se mojí mamce narodila, jako první dítě, roztomilá holčička, ještě nevisí bronzová deska s detailními údaji, hihi,

---

ale i tak jsem přesvědčená, že každý, kdo do tohoto kraje zavítá třeba na dovolenou, by měl tohle město navštívit.

Nebudu tady popisovat, kde všude jsme s kamarádkami pobíhaly a co vše jsme zažili se sourozenci,

kam jsem chodila do školy ( byly tu hned dvě! ),

ani jak jsme v zimě, v létě, chodili k řece Ploučnici, buď plavat, nebo bruslit, nebo?...třeba randit.

Tady to je v kostce napsáno:

https://vyslapy.cz/benesov-nad-ploucnici/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Kdo rád plánuje, může si z toho vzít mustr, co se tu dá vidět,

ostatní mrknou na mapu a přidají si něco z okolí.

Nakonec jsem tohle městečko v pohraničí dávala na blog už vícekrát.

Milé KOČKY,

prázdniny ještě nekončí a tak - proč si tam nezajet.

Fakt

Tak to je překvápko, hlavně pro mne.

Fakt, že jsem - čirou náhodou - zjistila, že jsem ve svém starém blogu a plus nyní v tomto novém

už zveřejnila 1292 článečků a množství fotek.

Nejsem tedy nějaká moc ukecaná?

---

Od dubna 2014 toho tedy bylo!

Výlety, zájezdy, dovolené s vnučkami, mnohá místa v ČR i venku a stejně to ještě není všechno,

protože, když ,,zabrousím,, do fotek, zjišťuji, co míst jsem procestovala a na blog to nedala,

neb jsem ho tehdy ještě nepsala.

A kdybych mohla taky stejně zjistit, kolik blogů jsem za poslední roky navštívila a kolik jsem toho tam pročetla a prohlédla,

byl to pěkný díl mého života.

Hodně jsem to zredukovala, ale i tak je to zajímavá část mého světa a nemám v úmyslu s tím přestat.

Stejně tak se nehodlám vzdát knížek a časopisů o bydlení.

Z mých velmi oblíbených už několik blogerek omezilo svoje psaní, přešly na Instagram a to mě nebere.

Ale našla jsem pár nových, takových, kam ráda zajdu a beru je za stejnou krevní skupinu.

Bez ohledu na věk můj, či jejich.

Milé KOČKY,

říkám tomu zajít na návštěvu, v bačkorách a v pyžamu.

Jdu se polepšit

Slíbila jsem,

milé KOČKY,

že nafotím naše hodiny a že se jimi tady pochlubím,

nu, když koukám na ty fotky, není čím se chlubit. Klepou se mi ruce jako stařence ( což asi už jsem ).

---

Tak jsem udělala fotku hodinám v ložnici, v obýváku, v kuchyni a v koupelně, pak jsem cvakla moje náramkové,

někde mám schované ( proč vlastně ) staré náramkové a taky jeden prstýnek/hodinky digi, kde to manžel koupil, ani nevím.

Někde jsou ještě schované dvoje hodiny, které, když se mi bude chtít, dám je na Mělník k hodináři spravit.

Jedny jsou kulaté, porcelánové, kobaltem barvené do kuchyně na baterku a jedny na stěnu závěsné, na točené šňůře do obýváku, které jsem si koupila jako svobodná - tak to už o něčem svědčí! Ty se natahují klíčkem!

A tady ty moje hodiny a mnohé budíky, co u nás za ta léta přistály v naší domácnosti.

Ty divné, pod skleněným poklopem, nemám v oblibě, ale to souvisí s dárkyní, nikoli s časomírou.

Tik, tak.

Když se nad tím zamyslím, už mi některé z nich odměřují notnou dobu život!

( manželovy mnohé náramkové sem dávat nebudu, proč taky? )

Vaření

Skoro to vypadá, jako kdybych se do toho pustila, abych měla co dát na blog do této mnou opomíjené rubriky.

Ale zkrátím to.

V pátek odpoledne jsem posedávala na gauči, snažila se nemyslet na nevolnosti, z nudy sledovala úplně mimořádně pořad v TV Prostřeno.

---

Mladice, která vařila ten den mě tak nadchla, že jsem se později večer rozhodla spáchat na druhý den taky něco podobného. Na rozdíl od kuchtičky z obrazovky jsem neměla kance, tak jsem sáhla do mrazáku pro libovoučké hovězí plátky ( nejím tlusté maso ), prošmejdila jsem trochu internet a sáhla po receptu podobném tomu z pořadu.

Kančí na víně - napsala jsem si vše, co se tam má dát a pro jistotu jsem opsala i recept na karlovarské knedlíky.

Povedlo se mi to uvařit, manžel čichal a nenápadně obcházel a zjišťoval, co se to děje, a nachytal mne, jak tvořím navíc ještě domácí nudle do polévky do zásoby. Vlastně ho od sledování televize zvedlo to, že mne viděl, jak otevírám láhev červeného a dost se tomu divil, když ví, že už nejméně 2 roky jsem víno nepila.

Než začal páteční večerní pořad K.Šípa, měla jsem hotovo a v sobotu byl oběd raz dva, neb jsem jen ohřívala.

Nebylo to špatné, maso bylo měkké a knedlíky docela dobré, omáčka pikantní, jen mne trochu zaskočilo, že to bylo nasládlé, dala jsem tam podle receptu lžíci brusinkového džemu.

Vyzkoušela jsem něco nového, ale, po pravdě, kdybych šla do Prostřena, asi bych uvařila něco jiného.

Co to do mne vjelo, že jsem se tak vybičovala, to vám,

milé KOČKY,

nepovím,

ale už jsem zase polevila.

Dnes budou brambory a ryba. Rajče, paprika.

Dobrou chuť k nedělnímu obědu

Jiřina