Pokaždé jiný

 Poprvé jsem do Rothenburgu o.d.Tauber přijela v prosinci 2008 na adventní zájezd s dcerou, bylo malinko nasněžíno a mrazejk, Vánoce tam na vás koukaly z každé uličky, z každého obchodu, z hradeb, z věží, chvojí vonělo a všudypřítomní plyšoví medvídkové  na vás mrkali, pojď si mne koupit, pojď si mne pohladit, pojď mne vzít do náručí. Nejvíc známé německé město Vánoc. Plné Čechů, Slováků, Poláků, Japonců a Číňanů, Němců. Město s půdorysem ve tvaru hrušky, obehnané hradbami a plné historických domů. Obtékané řekou Tauber.Na jaře je stráň k řece plná rozkvetlých ovocných stromů, což jsem si ověřila při velikonočním zájezdu. Pak se ještě několikrát snažilo tohle město na mne zapůsobit při opakovaných adventních zájezdech, Také tentokrát, v neděli, jsme s Janou nevynechaly příležitost si ty hezké dojmy zopakovat. Zašly jsme na místa známá i do některých uliček, kde jsme dosud nebyly, také kavárnu jsme vyzkoušely jinou, nakoupili zdejší specialitu - sněhové koule, jsou to takové  pruhy upečeného lineckého těsta slepené do koule a s různými příchutěmi. Prošly jsme několik obchodů s vánočními ozdobami, s polštářky a mnoha zbytečnými dekoracemi, medvídky, hračkami a nafotily spousty fotek domů, uliček a věží. Jen to počasí k nám nebylo milostivé. Zkusím vám, milé KOČKY, nastínit, jak tohle město Katie Wolfart jinde psáno Köthe vypadá.( Tady má její firma hlavní sídlo a pobočky různě po světě, třeba v Bruggách.)

Nemám nic proti Číňanům, ale nemusí být v Rothenburku všichni na mé fotce!

    

Na balkoně radnice každou hodinu vyhrává, spíš vytrubuje, živá kapela a na vedlejší budově mají takový jejich orloj...

Ráda jezdím na stále nová místa, ale tady se nestydím přiznat, že to byla moje šestá návštěva města, příště, jestli nějaké bude, půjdu zase po jiné části hradeb...

na blogu mám Rothenburg vícekrát.