O nějakém hradu, který se jmenuje Rychmburk jsem až do loňska neměla ponětí a stydím se za to, pak jsem ho zařadila ve své hlavě do plánu a když jsme letos jeli na Zvonice tour, jak to manžel nazval ironicky - na Vysočinu, zařadila jsem ho. Jenže čas byl neúprosný a tak jsme ho nakonec nenavštívili, protože jsem nechtěla, aby manžel řídil auto až do noci, a odložila jsem hrad na jindy. Když tady vydržel stát tak dlouho, ještě počká?, ne? Později nám do toho vždy něco vlezlo a prostě jsme letos na něj nakonec nedojeli...takže, když jsem u CK Slantouru našla jednodení zájezd do Nových Hradů a na tento hrad, skočila jsem po něm. V neděli 26.10.25 byl ten slavný den.
Přihlásila jsem Janu a sebe a ouvej, dva dny před zájezdem mi Jana oznámila, že nemůže jet, zdravotní stav jí to nedovolil. Honem shánět náhradníka a s trochou obav se to nakonec povedlo: jela moje sestra.
Přijela v sobotu na poledne, v neděli jsme výletily a v pondělí dopoledne odjela. Výlet se povedl. Původně mělo pršet, ale pánbůh nás má rád, počasí bylo pěkné, podzimní, možná vás, milé KOČKY, fotky o tom přesvědčí. Problém byl s dopravou, z N. jsme musely brzy ráno busem na Ládví, odtud tramvají na Palmovku a metrem na Stodůlky, výluka byla mezi Holešovicemi a Hl.nádražím, při troše snahy nám to ráno celkem časově vyšlo a zpět večer jsme to vzaly ze Stodůlek do Vysočan a Arrivou do Nerátek ....na neděli to ušlo.
A nyní se zkusím svěřit, jak to vypadalo: v Nových Hradech, u zámku a v zámku, který rodina Kučerových zachránila - přiznám se, tady jsem byla několikrát a i fotky odtud se na mém blogu nacházejí, tentokrát ale je to malinko jiné, však uvidíte.
Při komentované prohlídce se nesmělo fotit, protože je tu vystavený zapůjčený historický nábytek, pouze záclony a lustry vyrobené v Kam.Šenově ano. Cukrárna měla zavřeno, restaurace otevřeno ( což bylo prima). Prošly jsme i zahrady a křížovou cestu. Nějaké fotky pro vás, milé blogerky vyberu:
nedělní ráno Stodůlky: začalo to zajímavě, ale foukalo...
