středa 31. července 2024

Židovské památky

 Tohle téma je pro mne po mnoho let velice zajímavé, začalo to nenápadně, do třídy ZŠ se mnou chodily dvě holčiny, jedna dcera lékárníka a druhá dcera pana doktora a to skončilo, když se po maturitě holky a celé jejich rodiny odstěhovaly do Izraele. Každá za jiných okolností, v Benešově n.Pl. se o tom hodně mluvilo i drbalo. Obě se dobře učily, obě se držely po škole doma, mezi nás, ostatní děti, moc nechodily a postupně jsem se dozvídala o tom, že jsou to židovky, což jsem moc nechápala. O náboženstvích jsem znala jen základy, neb sama nejsem křtěná. Až o hodně později moje zvědavost dala prostor tomu, že jsem se začala o některé historické i novodobé věci kolem toho zajímat a sháněla jsem si knihy, materiály a informace, které jsme se neučili, nemluvě o Holokaustu, o tom jsem se nejvíc dověděla až po revoluci v r. 89. Začaly vycházet knihy, které jsem si kupovala a půjčovala a info se hrnulo ze všech stran. Spoustu knížek jsem už dávno měla doma, postupně jsem navštěvovala židovské hřbitovy a synagogy a jiná místa, kde žili po staletí u nás Židé a překvapilo mne, kolik takových památek tu je, a především, v jakém stavu. Dokonce jsem v devadesátých letech psala tehdejšímu ministrovi kultury, proč se o tyto památky nikdo nestará a jeho odpověď mě vůbec  - jak to říci slušně - nepotěšila. 

Také mně zajímalo, jak je možné, že jsou někde častější a jinde žádné známky židovského osídlení a i na to jsem našla odpověď. Stručně řečeno - do jisté doby to byla práce šlechty, která si je na svůj ,,majetek,, zvala a ve vesnicích držela a nebo trpěla. V devatenáctém století se situace ze známých důvodů změnila, židé se směli stěhovat do měst a najednou se všude vyrojily dílny, pak továrny a už to jelo - průmysl byl ve velkém vytvářen a to z velké části právě podnikavými Židy. Souvisí to také s tím, že Židé vždy nejméně jednoho syna poslali na studia, lékař, advokát, architekt, kolik z nich pocházelo spisovatelů a jiných umělců - nebo něco podobného?

Milé KOČKY, nemohu zde, na jedné stránce, popsat vše, co jsem za mnohé roky načetla a zjistila. Z jistých, dobrých důvodů, nebudu psát, kde všude jsem se byla podívat, abych načerpala tyhle informace a na vlastní oči spatřila ty někdy už jen chabé pozůstatky zajímavé kultury a lidí, kteří tu žili po staletí a určitě byli přínosem pro společnost - byly to desítky míst po celé republice Československé a nyní České. 

Nikomu to nevnucuji, ale kdo má zájem, najde si v různých krajích tato zajímavé památky na lidi, kteří už tu nežijí, buď byli vyhlazeni a nebo se po válce museli vystěhovat. 




čtu si: např. 

https://medium.seznam.cz/clanek/pan-g-zide-v-teplicich-svedectvi-o-zniceni-nejvetsi-mimoprazske-komunity-71743?utm_campaign=abtest258_redesign_vyhledavani_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=blogy.sznhp.box&dop_vert_ab=&dop_vert_id=&source=hp&seq_no=4


11 komentářů:

  1. Jiřinko,hodně zajímavé téma a pořád aktuální.
    Měj se hezky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel, dnes se jedná o dost aktuální téma - podívej se, co se ve světě a hlavně Evropě děje. Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Přečetla jsem několik knih s židovskou tématikou, ale abych pravdu řekla, tak v hlubokých dějinách jsem nepátrala. Z dětství si pamatuji na moc hezkou tmavovlasou paní, o které se říkalo ,,ona je Židovka". Takže nikdy jsem se ani nedozvěděla jaké má vlastně jméno či příjmení.
    Klidný den, Jiřinko !
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo a na ekonomce jsem měla učitelku -- jmenovala se Sidonie Eichlerová. Byla velmi přísná, ale spravedlivá a naučila. Bohužel zemřela během mého studia na škole.

      Vymazat
    2. Hanko, pro mne osobně nejsou židovští spoluobčané problém, jenže to samé nemohu říct o jiných, kteří jen natahují ruku, všechno chtějí a bez práce a ještě s kudlou nebo zbraní v ruce dělají na chlebodárce bububu.A nejsou odtud daleko a je jich pořád víc.
      Nebude to jednoduché, v té naší Evropě.Vždy říkám, že si nepřeju, aby nějaký bradatý dědek rozkazoval ženám ( jednou mým vnučkám? ) co mají dělat a jak se oblékat. Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Lezarts
    Přesně jsi to napsala! Také mě to zajímá a to i z osobních důvodů.
    Židovská historie je velice zajímavá, ale i hodně smutná.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Renátko, u nás byl poslední pogrom po 1.sv.válce na Moravě! a v Polsku a na Slovensku ještě po 2.sv. válce.Podle mne 2.sv. byla největší zlodějna všech dob.Ti lidé postupně přišli o peníze, střechu nad hlavou, o továrny, o veškerý majetek, o důstojnost a nakonec i o život.Někteří se vrátili v zuboženém stavu a nedostali ani to, co tu po nich zbylo.Podívej se, co Židé udělali v Izraeli, od r.1948 a co ti ostatní uřvaní a líní jejich sousedé, kdyby se vykašlali na nenávist a vraždění a raději mákli, tak by to tam jinak vypadalo. Židé určitě neučí své děti od mala jen dělat vražedné koktejly a házet kamení.
      Jiřina z N.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  4. Hezký článek Jiřinko. Já jsem navštívila synagogu v Třebíči a vím o té v Děčíně, ale nikdy jsem ji nezastihla otevřenou. Hezký večer.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jaruško, synagog a žid.hřbitovů jsem navštívila časem hodně i v několika býv.ghetech jsem byla, je to součást české historie. Spoustu podobných památek jsem viděla a navštívila v Německu ( např. Worms ) a celkově je to ostudná záležitost, ale i zajímavá po Evropě... po celá staletí.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  5. Krásně psané a pěkné fotky ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Květuško, zrovna u Křepice je jeden pěkný starý žid. hřbitov a nedaleko Bavorova také.Mám je nafocené a nejen tam, dole na jihu jich je ještě nezničených dost.
      Hezký večer ti přeji. Jiřina z N.

      Vymazat