čtvrtek 31. července 2025

Vsuvka

 Milé KOČKY, nedá mi to, abych zde neudělala malou pauzu v popisu zájezdu, který jsem nedávno absolvovala a nedala sem ,,vsuvku,, ze zájezdu, který jsem odjela v r. 2006. Protože s tím souvisí a ráda bych vám ukázala pár snímků z opatství ve vesnici, o které včera byla řeč -  ST-GUILHEM-LE-DESERT,

možná vám přijdou vhod jako inspirace pro vaše toulání. A jeden den zdržení, co to pro nás, blogerky, je, že?  







 
Nerada, ale s vesničkou se loučím - 


zítra už naskočíme zpátky do rozjetého vlaku - zájezdu  Provence r.2025

středa 30. července 2025

Zvláštní vesnička

 Tuto vesnici už jsem také dříve navštívila a mám na ni ty nejlepší vzpomínky, nyní jsem si je osvěžila a doplnila novými dojmy - fotilo se jedna báseň, byli jsme tam po ránu jako jeden z prvních autobusů, než se přihnaly davy a to už jsme byli na odjezdu.

V tomto případě, milé KOČKY, zpřeházím pořadí cílů zájezdu, protože dvě jeskyně a některé kostely a baziliky přidám až na konec seriálu, protože podle hesla to nejlepší na konec to tak vidím.

Takže jdeme do vesničky ST-GUILHEM-LE-DESERT, je to obec se středověkými domy kolem potoka, ukrytá ve skalách, půvabná jako málokterá jiná. Má malé náměstíčko, kde se pomalu otevíraly mnohé kavárničky a tryskala fontánka, vesnička je vlastně celá ,,do kopce,, - takže posezení přišlo vhod, abychom se vydýchali a odpočinuli si. A taky koupit pohled, který si sama nenafotím, že?







Zde se nachází kostel a klášter, o kterém píší:
Klášter Saint-Guilhem-le-Désert je benediktinské opatství ve vsi Saint-Guilhem-le-Désert ve Francouzském středohoří v departementu Hérault v regionu Okcitánie. Klášter byl založen roku 804 hrabětem Vilémem z Gellone, rytířem Karla Velikého. Díky vlastnictví svatých ostatků, především úlomku pravého kříže, se klášter stal jednou z důležitých zastávek na poutní cestě do Santiaga de Compostela.












Odtud se jelo k jeskyni, o té popovídáme později ( bylo tam milých 12 s. C) a pak jsme se přesunuli na koupání ke starému mostu na řece L Herault:



Ďáblův most:




Medvědičky volily stín, už jim bylo horko...


 trocha fotek z mobilu:






naše výprava ještě nekončí, milé blogerky.

úterý 29. července 2025

Jak to bylo dál

 Kousíček přístavu v Saintes Maries de la Mer vám, milé KOČKY, ukážu, po návratu z plavby do řeky Rhony jsme strávili nějaký čas v městečku a poté jsme se přesunuli do dalšího a velmi zajímavého středověkého města Aigues Mortes, obehnaného hradbami, ( v obou městech jsem už dříve byla při předešlém zájezdu ), odtud se pokračovalo na ubytování do města Montpellieru. Zde jsme spali po zbytek zájezdu a vyjížděli na výlety do širšího okolí.

o kostele v městečku píší:

Kostel Saintes Maries de la Mer je románský opevněný kostel postavený v 9. století v Saintes-Maries-de-la-Mer v Camargue, Bouches-du-Rhône, Provence. Je zasvěcen Marii, matce Ježíšově, a Třem Mariím a je předmětem každoročních romských poutí. Od roku 1840 je zařazena mezi francouzské historické památky

Promenáda kolem přístavu:












Střih - město Aigues Mortes:




Celé město je obehnané hradbami o straně asi 400 m - z nich pěkné pohledy dolů do dvorků a zahrádek zde bydlících občanů







koupit, nekoupit?


paní majitelka obchodu vyšla se svojí kolegyní ven, podívat se, co tam vyvádím a pak se smály obě: 




Současnost ve středověkých kulisách...pohledy do dvorků a zahrádek z hradeb: