Ten byl!

 Jednoho krásného dne jsme si objednaly vícedenní adventní zájezd na druhý konec Německa a když přišel čas odjet, byly jsme natěšené, co nám to přinese. Začaly jsme v Heidelberku ( na zámku, kam jsme vyjely lanovkou, jsme mimo jiné navštívily historickou lékárnu ), a bydlelo se na starém středověkém hradě nad řekou Neckarem, představte si něco jako Mělník, pod vámi vinice a výhledy na řeku a zasněženou krajinu. Zážitek. Vyjíždělo se po snídani na různé výlety, např. do Stuttgartu, kde byl opravdu krásný vánoční trh, čerstvě pocukrovaný sněhem, napadaným v noci. Ale o tom dnes článek nebude, ne, ne. 

Milé KOČKY! Vyhrály jste?, dědily? nebo máte našetřeno? Poradím vám, jak ty peníze dobře a chytře utratit! Když jsme se vraceli jeden den na ubytování, zastavili jsme se v obci Bad Wimpfen a to jsou opravdu krásné lázně v malé obci, která je historická a středověká na první pohled. Zamluvte si zde ubytování a až se kolem bude ve sněhu procházet spousta turistů v kožiších a kožešinových čepicích, šálách a rukavicích,vy si budete lebedit ve venkovním bazénu s teplou vodou a sledovat třpytící se sníh. V lepším případě sledovat miliony hvězd. Poté se můžete procházet úzkými uličkami s mnoha starými domy, posedíte v kavárně, ( je jich tu nepřeberně), dojdete až ke hradu a můžete tu potkat i zajímavou skupinu lidí, s halapartnami a vůbec vypadajícími, jako z r. 1450. Magické místo, pravda, trochu dál od ČR, ale co?

obvykle si přivezu nějakou plechovku:

Rády se koupete? 

Jé a najednou jsme tu, v Adventu : hezky jsme to spoluzvládly, že? Bude li zájem i nášup bude. 

Adventní projížďka

 Snih a koně, to je hlavní téma, když se rozpomenu na jeden skvělý adventní zájezd do Rakouska. Především to bylo úžasné ubytování, které nás tehdy nadchlo, pak večerní asi 4 - 5 km dlouhé putování zasněženou krajinou po okraji pastvin a lesa s loučemi a na závěr pochoďáku jsme dostali svařené víno na zahřátí a poté dobrou večeři, tu tedy už uvnitř hotelu, v jidelně. A to ráno! Po snídani jsme měli projíďku po vesnicích v okolí - moc pěkný zážitek.

Milé KOČKY, zabalte si kolena kožešinou a deku dejte na záda a jedééém:

zastavení v Mondsee:

prohlídka Berchtesgadenu:

a jsme v místě ubytování: Lofer a ráda bych se sem jednou vratila...

čmárat ráno do sněhu napadlo mne, koho jiného?

Těch měst a památek, navštívených během zájezdu, bylo více, samá zajímavá, turisticky atraktivní místa.

Zítra to vezmeme jinam, ať je změna, ne? 

Na sever

 Abychom měly trochu změnu, jely jsme několikrát na adventní zájezd i do Polska, milé KOČKY. Takže jsme třeba navštívily kostel ve Svídnici ( ten v Jaworu jindy ) a pak se věnovaly Wroclavi, kde je to moc hezké. 

Jelikož to na blogu mám z více návštěv popsané, omezím se nyní jen na pár snímků: přiznám se, že tady jsem kupovala pro manžela krowky, což jsou karamely, ale už to dělat nebudu, i tak má manžel ,,větší hmotnost,, - než by si představoval.

mám mnoho fotografií tohoto kostela ze svých dvou různých návštev, ale dnes jen pro připomenutí:

Ve Wroclavi je několik stovek trpaslíků, existuje aplikace, podle které je můžete navštívit, nebo na ně natrefit nahodile:

já mám v oblibě trpasličí bankomat, to víte, bývalá pokladní, já jsem na peníze!

Měsíc mezi věžemi:

Přeji vám samé hezké adventní zážitky, ať je to kdekoli...milé blogerky.

Ponocný

Na takovém zájezdu o Adventu je nepříjemné, že občas prší, je zima, fouká vítr a courání po památkách, katedrálách a jiných zajímavostech posléze unaví a zaujmou spíš kavárny, restaurace a cukrárny, muzea, galerie -  přesto, že zájezd je veden do atraktivních míst, není to takové, jako v létě.

( My jsme si s Janou v Basileji zašly, po všech těch památkách, do botanické zahrady. )

Přesto jsme s potěšením navštívily časem v době Adventu  města jako Mnichov, Ulm, Landshut, Drážďany, Salzburg, Vídeň, Linz, Krems, Mariazeel, Regensburg, Pasov, Graz, Wroclav, Krakov, Budyšín, Zhořelec, Chemnitz, Steyr, a spoustu dalších, jedno hezčí než druhé - Colmar, Strasburk, Bazilej, Heidelberg, Stuttgart, Rothenburg, Schwabischc Hall, Nordlingen, Dunkelsbuhl, Wurzburk, Bamberk, Bayreuth, Norimberk, Erfurt, Výmar, Amberk, Bruggy, Gent, Antwerpy, Brusel a na všechny teď nevzpomenu.

Dnes jsem si vytáhla z paměti jedno pěkné zastavení na adventním zájezdu a to do Alsaska. Bydleli jsme na okraji Colmaru, jednoho z nejkrásnějších měst, co znám a večer jsme měli mít tajnou akci: vyvezli nás do jednoho historického městečka poblíž na akci průvod s ponocným. Takový, jak s oblibou říkám, malinkatý Český Krumlov to byl - a bylo už dost pozdě, tma a zima, ale nálada skvělá. Pan ponocný, vysoký a statný muž, byl oblečen do dlouhého kabátu, měl nějakou trumpetku?, hůl a vodil nás po atraktivních místech městečka, na mnoha nárožích se zastavil a něco veselého nám vyprávěl, také občas zatroubil, průvodce nám jeho vyprávění vesele překládal a tak jsme tam chodili, ponocný si každou chvíli vybral jednu mladou, fešnou holčinu ze zájezdu a nesla mu kus cesty lucernu, ovšem po nějaké době mu mladé holky došly a jestli to bylo tou tmou nebo slabým zrakem ponocného, vybral si nakonec i mne. Pravda, je to již pár let, navíc jsem byla nabalená jako pumpa na zimu a v kožešinové čepici mi nebylo moc vidět do obličeje, ale zahřálo mne to. Největší legraci z toho měla Jana. 

Takže, milé KOČKY, to je jeden z mnoha zajímavých zážitků mých adventních cest po Evropě.

Nemám z té akce fotku, přidám nějaké hezké odjinud. A třeba zrovna z Alsaska?

Chystám pro vás, milé blogerky, pár dalších vzpomínek, sáhnu příště do jiné země.

Vplujeme do Adventu

Milé KOČKY, jen mi malinko otrnulo a už mám cukatůru jít na blog. Za pár dní nastane adventní čas, ať už si pod tím každý představuje co chce, je to zajímavé období asi pro každého. Já jsem dlouhá léta nic takového neslavila ani nevnímala.Zato nyní se pokusím některé z vás sebou vzít na vzpomínkovou cestu - a do adventních dnů vplujeme raz dva spolu, co říkáte?

V roce 2007, koncem podzimu, na mne vybafnul strašák s jistou nemocí a na počátek prosince mne objednali na operaci, ze které jsem měla hodně strach, ten se kolem mne třepal jako sulc, a tak jsem si řekla, jako obvykle, že je na čase něco pro sebe udělat a myslet na něco pěkného. Šla jsem neprodleně  do zdejší cestovky, zeptala se paní na nějaké možnosti a dostala tip na adventní zájezd do Harzu. Jelo se v sobotu a v neděli a v pondělí byl nástup na chirurgii. To mi naprosto vyhovovalo.

Problém nastal, s kým pojedu: a podařilo se mi úlisnými sliby a léčkami ukecat Janu, kolegyni, aby jela se mnou, její námitky, že je třeba umýt okna, vyprat koberec a sedačku, ( to víte, panelák, u nás by to schlo do Velikonoc ), upéct asi 40 druhů cukroví, jsem smetla ze stolu a vyrazily jsme na historicky náš první adventní zájezd. Dobré bylo, že se povedl, navštívily jsme Goslar, Quedlinburg, Halberstat, Lipsko a něco k tomu... my se namlsaly a od lidí v buse i od pana průvodce jsme dostaly mnoho informací o dalších možnostech v dalších letech, takže sečteno a podtrženo - od té doby jezdíme na adventní zájezdy stále, někdy na dva, poslední dobou ale většinou na tři. Byl i svařák, kavárna, večer nás v ubytování vítali bublinkami - nikoli ve vaně, ale ve sklenici.Původně jsme jezdily s jednou cestovkou zaměřenou převážně na Advent, ale cestovky to převzaly jedna od druhé a jezdíme s několika. Bývají jedno až třídenní, ovšem už jsme si dopřály i vicedenní.

Střídáme to - Německo, Rakousko, Polsko, Alsasko, pokaždé jinam, volíme poznávací a nikoli nakupovací zájezdy, i když pražené mandle musí být. Nejsmutnější byl asi v době covidu, ale stejně jsme jely. 

A představte si, milé blogerky, i tak jsme pak vše na Vánoce stihly, já dokonce i tu operaci.

 Quedlingburg:

Wernigerode:

Goslar:

A od té doby jsme toho opravdu spoustu viděly...