Úžasná kniha

 Milí návštěvníci mého blogu, milé KOČKY. moc vás zdravím.

Dnes opět jen stručně, konečně už zase čtu a poslední, úžasná knížka, kterou mi věnovala kolegyně Jana k naoozeninám a kterou jsem přečetla jedním dechem je titul

Perličky dětství - Věra Gissingová - 

je to kniha o dívce, která jako Věra Diamantová vyrůstala v Čelákovicích, ve věku 11 let byla se svojí starší sestrou Evou poslána prozíravými rodiči s jinými dětmi do Anglie a tím jí Nikolas Winton zachránil život. Její maminka a bratranci zemřeli 2 dny po osvobození koncentráku v Belsenu britskou armádou a tatínka Němci zastřelili na pochodu smrti. Vlastně zahynula celá její rodina, ale nebojte se toho tématu, kniha je výjimečně pěkně napsaná a věnuje se především létům v Anglii, příjemně mne překvapilo, že tam prezidenta E.Beneše vykresluje hezky, nekydá na něho hnůj, jak je to nyní tady zvykem. Věnuje se v závěru knihy období po válce, kdy se vrátila do Československa, než ovšem emigrovala po r.1948 zpět do Anglie.

K tomu dva dovětky: 

1. Moje mamka byla stejný ročník 1928 a s touto dívkou chodila v Čelákovicích do školy.

2. V jedné diskuzi na internetu jsem k E.Benešovi četla, nějaký hodně ,,vzdělaný pán,, tam psal, že Beneš podepsal Mnichovskou dohodu, bože, jak takovou hovadinu může někdo napsat a kolik hloupých lidí tím ovlivní, jsem z toho zdrcená. Podle mne v té době byl prezident už v Anglii.Podle mne se někteří na západ od nás snaží jen zrušit Benešovy dekrety...

Také jsem dostala od dcery tři knihy nazvané Přepiště dějiny, silné čtení, vyšlo už 5 těchto knížek, ale na nich nyní pracuji...

Hezký březen vám všem.

Jeden z nich

 Milé KOČKY, přeji vám hezký a slunečný den - především vás chci jen pozdravit, ale také se svěřit s jednou věcí - v listopadu, kdy vyšly první nabídky cestovních kanceláří a já netušila, co mne v brzké době čeká, jsme si s Janou objednaly a částečně zaplatily 5 zájezdů a tento, o kterém vám zde nechám zmínku, je jeden z nich, které jsem nedávno musela potupně odhlásit, ( nikam nepojedu ). Už jsem na něj byla přihlášena kdysi, ale tehdy jsem onemocněla a jel místo mne Jany manžel, stejně jako do Pobaltí. Prostě mi to není souzeno.

Prosím, prostudujte si program CK Inter Zbiroh, nejen tyto zahrady stojí za ten čas a peníze - mají toho opravdu hodně v nabídce, pracovnice jsou velmi ochotné, vstřícně a milé.Normálně takovou reklamu nikomu nedělám, ale tady si to zaslouží.

https://www.interzbiroh.cz/poznavaci-zajezdy/nemecko/durynsko/nejkrasnejsi-zahrady-nemecka

fotky jsou z loňské výpravy na Jizerku

Ať se vám dobře daří...

Pouhé tři

 Milé KOČKY, milí návštěvníci mého blogu, chci vás jen krátce pozdravit a postěžovat si, za celou dosavadní zimu jsem díky polehávání a posedávání doma udělala pouhé tři fotky! Tak to dožeňte za mne.

Moc vás zdraví Jiřina z N.

Děkuji vám za všechna projevená přání k mému včerejšímu svátku a dnešním narozeninám, za dárky, které si mne našly a za naději, kterou mi poskytujete, když už já téměř nedoufám.

Jo a ty snímky? To v Nera v lednu napadl sníh, stejně jako dnes v noci trochu poprášilo...vydala jsme se na procházku, ale jsem slabá jako čaj a tak jsem po asi 300 m musela spěšně domů.

Mějte se co nejlépe.

A hele, únor

 Milé KOČKY, především vás všechny moc zdravím a doufám, že se máte dobře, 

trochu jsem se zadrhla, od 23.12.25 do dneška jsem si netroufla něco sem jen tak dávat, prosinec a leden jsem vlastně proležela a poběhala po doktorech, nezastírám, že jsem bez energie, o tom, co mě bolelo a bolí a trápilo a trápí vám psát nebudu, každý máme něco, jen jsem čekala, až se něco samo napraví a k něčemu mi pomůže moje zlatá paní onkoložka profesorka P. Tesařová a od včerejška, kdy jsem najela na zase novou ( za těch sedm let už kolikátou) chemoterapii jsem dostala s chemkou asi dávku optimismu a budu doufat, že se vrátím k blogu svému a prohlížení, čtení a obdivu vaší práce na vašich blozích.

Není to tedy jednoduché a sbírám síly, nejen fyzické, také ty psychické. Naštěstí mám v rodině a kolem sebe lidi, kteří mě podporují a pomáhají mi, také přímluvy mnohých z vás, blogerek, mi dělají dobře a snad se mi podaří toho kašpárka ve mně zase probudit a nezadusí ho Vetřelec se svými kámoši. Zatím mám jistou naději na zlepšení, ovšem je brzy na nějaké hodnocení, na to si počkám, snad přijde dřív, než to toužebně vyhlížené jaro. 

Zima tady u nás je divná, malinko pod nulou, na chodnících zmrazky, na ulicích tuny soli, sníh na trávnících, mlžno a nevlídno, sluníčko někto ukradol.

Mějte se moc hezky, držte se v teple a zase někdy. 

Jaro, chystej si propriety!

Přání

 Milé KOČKY, milé blogerky a blogeři, popřeji vám dnes jen  poklidné Vánoce a vše dobré v novém roce, hlavně pevné zdraví.

Vaše Jiřina z N.

Mějte se moc hezky.

Ve čtvrtek

 Milé KOČKY, vy víte, že sem, na blog, dávám obvykle hezké a optimistické věci - ale i ty opačné se v životě vyskytují a nyní jedna z nich:

ve čt 18.12.25 jsem po opuštění polikliniky na Karlově náměstí asi ve 14 hod. dostala náladu na výstavu v jedné ze synagog na Starém Městě a jela jsem tedy tram 18tkou na Staroměstskou a poté pěšky na místo, všude plno po zuby ozbrojených policistů ( asi je to dobře!) a pak - světě div se, jsem málem upadla. Přišla jsem do ulice U starého hřbitova, je to ta naproti Staronové synagoze a tam: spousta stánků se vším možným i nemožným artiklem, který se tam vůbec, podle mne, nehodí, u těch seděli samí Ukrajinci nebo co to bylo za lidi, se kterými jsem později zapředla hovor! a mezitím se vyjímalo několik přetékajících košů s odpadky a smetím, kelímky, papíry, fujtajbly, prostě ostuda Prahy a zrovna tady, kam chodí tolik cizinců, styděla jsem se. Ptám se jednoho z těch tam se na židli rozvalujících chlápků: to nemůžete zavolat na Pražské služby nebo kdo to má na starost, aby to tu uklidili a odvezli ten binec? Chlápek rusky, že neví, kam má volat. Zajímavé, když si pronajímal tento prostor, to věděl kam má jít. Tak jdu za policajty, kteří tam zevlovali a ptám se to samé, oni, že mají jiné věci na starost, to věřím, ale nevadí vám na to celý den koukat, nedám se. Chlapík jen koulel očima, bába, které hezky říkal madam,  mu s otázkami nesedla. Tak jsem jim řekla, že si zjistím, kdo to má na starost a zkusím tam zavolat a pokud to neuklidí, tak je i seřvat, Praha má nejvíc peněz ze všech měst a takový chlívek nikde nevidíš! Já přijet do Prahy jako cizinec a tohle vidět jako první, tak už sem nepáchnu.

A stejně trvám na tom, že v té ulici žádné stánky být nemají, jsou tam obchody a proč ještě stánky. Vypadá to tam jako u kolotoče. Chybí tam jen ten kolotoč a střelnice, kde si můžeš vystřelit krepovou růži. Hanba tomu, kdo tohle dopustil. 

Babička by řekla: úroveň národa poznáš podle záchoda a tady v té ulici se mi to hned vybavilo.

Budu vděčna tomu, kdo mne nasměruje na správný odbor nebo osobu, která má úklid v Praze 1 na starost, rada bych se jich zeptala, zda neberou peníze jen tak. 

Na neděli

 Na neděli si dáme, milé KOČKY, něco svátečního, přemýšlím, čím bych vás v tento hektický čas zaujala: 

mám to - znáte bavorské město Bamberk, už tu u mne na blogu bylo vícekrát, je to jedno z mnoha opravdu zajímavých a pěkných měst - a já vás tam vezmu, abyste měly inspiraci, třeba si někdy uděláte výlet v době adventní právě sem, jenže vám fotky naservíruji ze zájezdu v čase velikonočním, těm tmavým fotkám z posledních dní odzvonilo!!!! Tohle město a spousta jiných v okolí je krásné jak o Adventu, tak o Velikonocích - pojďte se přesvědčit. Ať vám stále slunce svítí!

Radnice na mostě:

Nakouknutí v zimě: bamberské Benátky

pohled od rezidence ke klášteru :

A trochu života:

Užívejte si, milé blogerky, čas do svátků, strašně rychle to letí...

Poslední zastavení

Nedělní odpoledne bylo věnováno návštěvě města Lauf, najdete ho severně od Norimberka, kde si Karel IV nechal vystavět hrad na ostrůvku nad řekou, aby měl svoje bydlení na cestě po Evropě.  Navštívíme nyní Lauf an der Pegnitz.

píše se: Wenzelburg v Lauf an der Pegnitz je historický hrad, který kdysi sloužil jako císařská rezidence. Postaven od roku 1356 císařem Karlem IV., nabízel poslední možnost přenocování před Norimberkem. Zvláště působivý je věncový sál s více než 110 erby českých šlechtických rodů. Hrad, který po proměnlivém využití, mimo jiné jako akademie, dnes stojí prázdný, lze využít pro akce a prohlédnout si ho v rámci prohlídek. V současné době se pracuje na vytvoření česko-německého centra setkávání.

Milé KOČKY, ty erby doporučuji si prohlédnout, my jsme je s Janou viděly při minulé návštěvě Laufu - asi před dvěma lety v čase velikonočním. Nyní vás ochotně vezmu na adventní procházku městečkem:

 

šeřilo se, mlha byla, mně snad ani nevadila, 

pokud Bavoráci v nějaké bitvě vyhráli, jistě používali tyto knedlíky z bramborové kaše jako střelivo: 

pomalu se poskládáme do busu a pojedeme ku Praze, odvážíme si dojmy, fotky, zážitky a pocit, sem bych se měla za čas opět jednou vrátit.