sobota 31. ledna 2015

Hyacinty

Jako asi v lednu všichni, koupila jsem si hyacinty,
povytahuju je očima, těším se, až vykvetou, provoní prostor, navodí náladu,
přeci jen do jara ještě daleko.
Milé KOČKY,
známe to všechny, hyacinty, tulipány, narcisky, modřence, zlatý déšť, jemné barvy, jemné vůně, kouzlo jara...
jsem zvědavá, jakou budou mít ty moje barvu...
asi bílou...

pátek 30. ledna 2015

Sůví svetr

Tento svetr,
milé KOČKY,
si přála dcera pod stromeček,
( našla si ho na internetu a já musela z obrázku pracně počítat )
Ježíšek toho měl moc a tak nestíhal a nakonec to ztroskotalo na knoflíčkách, které přijdou přišít místo oček.
Nikde nemohu ty správné sehnat.
Ale já zvítězím a snad bude dcera nakonec, možná, schopna svetr obléci na hory, jedou do Dolomitů na konci února....
tak uvidíme....
Přidám foto, až bude hotov...
teď to zdánlivě vypadá jako obleček na mrzáčka...




































čtvrtek 29. ledna 2015

Koláč s jablky

Musela jsem si upéct křehký koláč s jablky,
jsem na sladkém závislá a pokud se mi nechce ven, něco koupit, nezbývá, než si pomoci sama doma:
milé KOČKY,
znáte to?
ta vůně, jablka, skořice, vanilka,
a pak, s čajem nebo s kávou,
to blaho...




































středa 28. ledna 2015

Doubrava

Když jsme svého času dovolenkovali kolem Chebu a v Mariánských Lázních,
vypravili jsme se do vesničky Doubravy,
je moc hezká, i když malá a určitě stojí za návštěvu...
líbily se mi i vesnice u Františkových Lázní, s hrázděnými domy....Nový Drahov a tam okolo...
milé KOČKY,
pěkný kout naší země.....








































































úterý 27. ledna 2015

O češtině

Moje milé KOČKY,
na blogu tam i onde ve volném čase s radostí čtu a prohlížím příspěvky, článečky, fotky.
K některým se vracím denně, nebo spíše velmi často, na jiné se dostanu občas, ale některé mi dělají vrásky, a to proto, že ačkoli nejsem učitelka, vidím, kolik lidí píše hrubé chyby v českém textu.
Mrzí mě to, kdekdo umí anglicky a mnohdy i jiné cizí řeči a čeština je taková Popelka, že nestojí za to, se ji naučit? Všímám si, že jsou to mnohdy maminky dětí školou povinných, které píšou hrubky v textu, a pak doufám, že se od dětí při psaní úkolů ještě dodatečně něco naučí.
Říkám si: to to neumějí a nebo tak spěchají a nasekají chyby a už to po sobě nečtou?
Není to ojedinělý jev, někteří naši novináři jsou taky umělci!, a často i v TV v pořadech slyším, kterak neumějí lidé do debaty pozvaní česky třeba číslovky a jiná slova správně používat, - moje matka, dělnice ve fabrice ( kdysi ), by řekla, že to pěkně matlají.
Moje učitelka češtiny byla přísná a u ní i trojkař měl vystaráno, uměl dobře!, když jsme s kamarádkou přišly do Děčína na gympl, bylo nám řečeno, že už nás nemají co naučit, když jsme přišly od Jany Čížkovské!
Můj manžel je ,,pouze,, vyučený, a nenapíše hrubku nikdy. Že by dnešní školy na češtinu kašlaly? Jak je to možné? ptám se.
Že by to bylo taky tím, že jsme hodně četli a měli to odkoukané z knížek?
Začátkem roku obvykle hledám u cestovek, kam namířím v novém roce své kroky, kam to bude letos - jaký zájezd...a pokud se mi stane a stává se to, že mají v textu chyby a nesmysly, a ani za několik dní nejsou tyto chybně napsané texty opravené, nejedu s nimi ani náhodou, i kdyby nabízeli Tádž Mahal za 1 tisíc korun.
Netvrdím, že vše umím, jsem starší model a učila jsem se v jiné době, asi je mnoho nových pravidel v českém jazyce, ale měkké i a tvrdé y se snad používají pořád stejně? Přiznám se, že ráda nakukuji našim vnučkám přes rameno, když píší úkoly, třetí a pátá třída,
nemůžu tím nic zkazit, když se něco nového dozvím?!
Neumím to okomentovat, proč se něco píše tak a ne jinak, ale doufám pevně, že píšu správně a považuji to za důležité, nepsat hrubky.
Abychom nedopadli jako ti dva policajti ve starém vtipu, když měli napsat U Pošty nebo U kina a nevěděli jaké i, y - tak napsali Na rohu.