pátek 17. dubna 2015

V Benátkách




































Milé KOČKY,
věříte,
že i v Benátkách se věší vyprané prádlo ?:






































že by vzájemné leknutí?
óóó:

čtvrtek 16. dubna 2015

Sirmione

Se sestrou v Sirmione, to je,
milé KOČKY,
pohoda, - kávička, zmrzlina....krása.....
tady tak bydlet, v některé té vile?...
to bych měla úplně jiné starosti....







středa 15. dubna 2015

Výlet

Měla být krásná sobota a předpověď počasí slibovala později, v neděli, déšť.
I usnesli jsme se, my s mužem a švagr se svojí Marcelkou, že si uděláme výlet do oblasti kolem Ohře.
Nejprvne jsme prosvištěli ke Slanému, pak do Neprobylic ke zvonici, dále jsem jim ukázala Kvílice s dřevěnou zvonicí a následoval(a) Třebíz, škoda jen,
milé KOČKY,
že se neprovádělo ve statku a krámku a těch roztomilých domečcích okolo...
poté jsme si udělali zastávku v Panenském Týnci.
Odtud už jsme šupajdili do Loun, které jsme si prošli křížem a také krážem, hihi.
Usmysleli jsme si pokračovat do Žatce, který sice zatím ještě úplně hezky nevypadá, ale - jak se moderně říká,
ON TO JEDNOU DÁ!...
...já to tam vidím, jde to pomalu, ale jednou se to povede!
A když už jsme byli rozježdění, vzali jsme to do Kadaně, ( neplést si s Kodaní, hihi), kde jsme si prošli naše klasické kolečko, náměstí a okolí a pak po hradbách a Katovou uličkou...kolem řeky se objevila novinka, od poslední naší návštěvy byly vidět určité pokroky...stálo to za návštěvu.
Jediné, co nás neokouzlilo, bylo jídlo, v restauracích je to katastrofa...













úterý 14. dubna 2015

Překvapivé narozeniny

Asi bych měla,
milé KOČKY,
mému blogu koupit nové dupačky nebo balík plenek, případně bryndáček s hezkým obrázkem, nebo nového dudlíka?
ale na ty si nepotrpí....je mu totiž dneska přesně jeden rok,
že bych mu upekla dort? ale na to v tomto věku nemá nárok, stejně by ještě neuměl svíčku sám sfouknout?,
Sice ho už přikrmuju, občas má jablíčka a mrkvičky nastrouhané a k pití jen mlíčko, ale stejně se mi to mé dítko zdá neduživé a takové nevýrazné...
Říkám si, co z něj jednou vyroste a zda se vůbec bude vyvíjet...
Moc toho neumí a kdo ví, zda jsem schopna ho víc naučit, někam ho dovést?
Nechám se překvapit....
Možná, že bych mu udělala radost, kdybych mu sehnala nové čtenáře, někoho, kdo by si ho občas všiml a na chvíli k němu zašel?
Tak jen tajně doufám, že se můj blog dožije i dalších let...