sobota 2. ledna 2016

Na Řípu

Milé KOČKY,
říkáte si - v lednu na řípu? ale ne, na žádném poli jsme nesklízely!,
dávám dovětek ke včerejšímu výletu na horu Říp.
Má milá švagrová se pochlapila a poslala mi obrázky z jejich fotoaparátu:
jeden snímek je rotunda sv.Jiří a sv.Vojtěcha









a to druhé jsme my dvě se švagrovou: ale, že jsme si se sněhulákem podobné?


za obrázky díky - na oplátku....

pátek 1. ledna 2016

Uff

Dnešní odpoledne se mi tzv. vymklo z ruky...
tak trochu jsem zapomněla, že máme jet na Říp, po obědě jsem začala přerovnávat knihovnu ( nové knížky )...
švagrová přijela trochu dříve, a aniž bych si cokoli sebou vzala ( pouze klíče od bytu ) vyrazili jsme na cestu.
Bez peněz, bez fotoaparátu!!!, zkrátka takový divný přístup, to u sebe neznám!
Milé KOČKY!...
Když jsme přijeli pod Říp, značně mě překvapilo, co se tam dělo, nahoru šlo plno lidí a další davy směřovaly dolů....psi všech možných plemen, kočárky s miminy, dětičky za ruku, kojenci v šátku na prsou u maminek, jiné se nesly na ramenou a na zádech tatínků, takový proud lidí jsem tu zatím nikdy nezažila. Dvě dívky jely na koních...po louce pod lesem....
A k tomu počasí nic moc, bylo pod mrakem, mlhavo, čerstvě nasněženo, umrzlo, uklouzáno, cesta nepříliš dobře schůdná....
lidé se belhali, klouzali, opatrně našlapovali, někteří si našli cestu lesem mimo cestu, kde to tolik neklouzalo, v listí a na větvičkách byla chůze snazší, zato děti nedbaly - led a zmrazky je nezastavily a využívaly toho ke klouzání, válení se ve sněhu a na ledu, pištěly a výskaly...
Krásné bylo poslouchat zvonění zvonu...z rotundy na Řípu...
takže resumé:
krásný výlet to byl...až na ty fotečky, pár jsem jich ulovila na manželův foťák a nahoře jsem požádala švagra, aby rotundu cvaknul on...
Pokud tedy foto poskytne, možná ho uvidíte také...
Asi hodinku jsme pak strávili v Mělníku, v kavárně a poté při procházce k zámku a k vyhlídce na Soutok....
Vystaveny pod Řípem byly traktory a staré motocykly:












A je tady

Je to jako narození, že,
milé KOČKY?
Nový rok je tady, takových příprav a starání se, těšení a vymýšlení...Vánoce utekly zbytečně rychle...
a náhle je i Silvestr minulostí a celé je to zase před námi...
Jaký asi ten rok bude? Co se z něho vyklube? Jak s nimi naložíme, těmi 365 nebo letos možná 366 dny?
U nás utichá bouchání petard, ohňostrojů, snad vítr odnese i ten puch z něho, a nastane klidná noc...
venku je pocukrováno, škoda, že to nepřišlo na Štědrý večer.
Půjdeme do hajan, zítra po obědě, co to říkám, dneska po obědě pojedeme asi se švagrem a švagrovou na Říp,
horu na dohled od nás.
Mladší vnučka posledně říkala, že to není žádná hora, ale kopec.
Tak tedy na kopec - kde jsem už delší dobu nebyla...
dříve jsme tam pravidelně v dubnu jezdili na pouť na sv.Jiří...
tak mě napadá, zda bude zítra z toho Řípu někam vidět...

čtvrtek 31. prosince 2015

Posledního

Jé, jak ráda bych jela posledního prosince posedět si v nějaké vyhřáté malinké chaloupce
( zas až tak malinká by být nemusela )
v zachumelených horách,


ale s perfektní obsluhou a bezvadným výhledem do údolí a nemuset se hned tak vracet do civilizace...
bez petard, zápachu a rámusu z nich a s krásným dnem následujícím...
východem slunce nad nějakým tím zasněženým vrškem...
milé KOČKY,
tak jsem se letos naposledy zasnila...
přeji vám jen vše dobré do r.2016 -
ať se nám splní každičké pěkné přání....

středa 30. prosince 2015

Odchází

Tento rok,
milé KOČKY,
jak jste si jistě všimly,


pomalu odchází, ale jako každoročně, přijde nový a možná, budeme-li se dost snažit, i lepší.
Jsou věci, které mít nemůžeme, ani když si je hodně přejeme,
například sníh a mráz o vánocích, první cenu ve sportce, vyrostlé třetí zuby, teplé a čisté moře už u Znojma.....
ale můžeme ovlivnit ty běžné, lidské vztahy: být k sobě milí, slušní, usmívat se, pokud to jde.