Zářící

Na zámku v Linci jsem si navzdory tmě vyfotila zářící skleněný stromek:

viděla jsem něco takového poprvé a velmi se mi líbil:

a tady,

milé KOČKY,

ho máme:

V muzeu

Muzeí jsme navštívily s kamarádkami na adventním zájezdu více,

někde jsme to odbyly rychleji, jinde jsme tomu věnovaly větší pozornost,

ve Štýru v městském byly k vidění postavičky k betlémům i vojáčci, starobylý nábytek,

jinde betlémy a spousta věcí, hlavně kovářských výrobků a mnohdy jsme ani nevěděly, k čemu to sloužilo....

jinde zase měli vánoční ozdoby, ale to by tam musel být člověk více dní, aby vše prošel a pořádně prostudoval...

milé KOČKY,

tak jen letmý pohled:

Adventní

Adventní zájezdy si objednáváme s kolegyní už počátkem roku a poctivě se snažíme to střídat, jednou Německo a příště Rakousko....opravdu dost se vždy celou tu dobu těšíme, tentokrát jsme jely čtyři, byly jsme témeř stejně ,,mladé,, a tak nevznikl žádný problém.

V sobotu ráno z Prahy směr Linz, tady bylo i ubytování v pěkném hotelu na břehu Dunaje, s krásnými výhledy na okolí, spokojenost byla i s parádní večeří a pak ráno s bohatou snídaní...

V sobotu dopoledne se jelo do Welsu, odpoledne a večer byl věnovám Linzi,tam jsme si obešly jak trhy, tak památky, na kopci u zámku už byla tma a tak osvětlené kostely a vyšší budovy zářily do noci jako majáky...spolu s měsícem a Venuší na obloze to bylo dost romantické.

Stihly jsme i muzea, kostely, zákoutí a uličky...

O konzumaci na trzích a svařáku netřeba se rozepisovat, to se rozumí samo sebou,

milé KOČKY,

od toho to tam je.

Někteří si vyjeli starou tramvají na kopec k basilice...prý to bylo pěkné, stejně jako počasí, které nám opravdu přálo.

V neděli byla na programu Ježíškova pošta v Christkindlu, výstava betlémů, a poté návštěva Steyru, moc pěkného městečka na soutoku dvou řek a zámkem nad ním, na náměstí se kromě jiných atrakcí daly sledovat kováři při práci, bylo jich tam opravdu hodně a kluci a muži na nich mohli oči nechat.

(Steyr si, prosím, představte jako takové Slavonice, ale s dvěma řekami k tomu, jenže - ty Slavonice mám raději! )

Pozdě odpoledne jsme přejeli do Kefemarktu ...zde je v místním kostele k vidění opravdu neskutečný, opravený, krásný, starý, dřevěný, křídlový oltář, - ten se mi tedy, pravda, nepodařilo pěkně vyfotit...

a odtud jen kousíček výše na kopci hradozámek Weinberg, kde se odehrávaly adventní trhy, koncerty, výstavy a kde co...měly jsme s kolegyněmi co dělat, abychom to do odjezdu busu vše alespoň obešly....

máme spoustu fotek,( necelých 700ks a co z toho vybrat?) + dojmů a hlavně inspiraci....

Za rok jedem s Permonem zas...

( měli jsme skvělého pana řidiče a príma průvodkyni, heč )

A tady trochu faktů:

Linz - hlavní město spolkové země Horní Rakousy, dávné sídlo na břehu Dunaje, má přes 200 tisíc obyvatel, je třetím největším městem Rakouska, hned po Vídni a Grazu, má druhou nejvyšší věž, je zde největší náměstí v Rakousku, a nesmíme zapomenout na linecké těsto, i když o tom jsou spory....jestli je název od města nebo pekaře z Vídně...

s Linzem existuje spojení vlakem z Prahy...je to asi 4 hodiny cesty....

ve městě je 1200let starý kostelík Sv.Martina, spousta dalších kostelů, svatostánků a chrámů....

hradozámek na kopci, s výhledy na řeku, město a okolní kopcovitou krajinu,

stará tramvaj z r.1898 na poutní vrch Postlingberg s daleko viditelnou basilikou je technická rarita, a je nejstrmější adhezní dráhou světa...z náměstí tam dojedete za 20 min.

Trhy

Na trzích v Drážďanech byl už téměř každý a tak snad jen něco málo :

najdete je na několika náměstích a ve dvorech....

milé KOČKY,

více o nich obrazem....

a domyslete si vůně, barvy, typický hluk, kolotoč pro děti,

pravé jehličí, umělý sníh,

sladkosti, klobásy, svíčky, mýdla, ozdoby, šperky,

pivo, ajrkoňak, punč....

( pozor, říká se, že letos bez koled, že si to nepřejí muslimové? ale já to tam jen slyšela, za pravdivost neručím...)

a nejvíc jsem tam žasla nad mýdlem ve tvaru kousku dortu, voňavé a zajímavě udělané, ale odolala jsem....

Památky

Památek je v Drážďanech spousta a některé jsme si prohlédly při procházení města s průvodcem,

jiné jen letmo, když už jsme chodily s Marcelkou samy...

( nebudu psát o tom, kdo a co a kdy postavil, kolik procent kamení použili po válce při rekonstrukcích původních staveb z ruin města...., a že bych i chvílemi mohla!!! - poznáte to mnohdy samy, ty staré jsou černé ),

to by vás pak při návštěvě tohoto čím dál krásnějšího města na Labi neměli čím překvapit...

navštívily jsme dva kostely, nakoukly do Semperovy opery, obešly Zwinger, ohřály se ve vyzdobeném obchodním centru,

delší dobu jsme strávily na bývalých hradbách s výhledy na Labe a protější břeh, na Nové město,

pozorovaly jsme cvrkot okolo zakotvených lodí...večer pak na nich vynikla vánoční výzdoba, vystouplá ze tmy....

a stmívání? to vynikli andělé a jiné pozlacené sochy - vznášející se vysoko nad budovami okolo....

milé KOČKY,

nelituji tam ani minuty....

na známé fresce jsme obdivovaly vyobrazení tamní historie z 24 tisíc dlaždic ( asi z Míšně? ) s množstvím koní a potentátů....

jo a taky jsme se krásně proplétaly s ostatními turisty, kterých nebylo málo....