Mazec

Letošní rok, to bude u nás MAZEC!

Mám sice ráda novinky a zajímavosti a překvápka, taky nějaké to vzrůšo,

ale nemusí ho být nutně tolik najednou!

O co vlastně kráčí?,

milé KOČKY?

To naše velectěné Bytové družstvo si naplánovalo a odhlasovalo novou střechu, nový plášť a novou izolaci domu,

nová okna a balkonové dveře....plus opravy a revitalizaci balkonů.

Pevně doufám, že připravili nejbližší koronárku na možný neplánovaný příval pacientů.

Okna a balkonové dveře jsme dávali nová před osmi lety a podle mého selského rozumu by se mohla ponechat, ale! hlas lidu - přehlasovali nás, co se dá dělat. Podvolíme se...

Z toho všeho vyplývá, že se musím postarat o truhlíky s muškáty a poprosit švagrovou Marcelku, aby se jich na léto ujala a pozvala je k nim do zahrady.

Dva záhony před domem, osázené trvalkami, asi přijdou k úhoně...

Jelikož bude kolem domu lešení delší čas, musíme počítat s mnoha situacemi, např. aby byl stále někdo doma,

a bude výkop kolem domu, tak to přinese bláto, prach,

prostě čas mezi březnem a říjnem ( hrubý odhad )

bude asi neutuchající veselí ( nikoli nad Moravou )...ale,

páč jsem ten Optimista,

s podzimem bych si už mohla sednout, dát si pohov a otevřít si Rulandské šedé?

Tak mi, prosím, držte palce, ať to přežijem...

( zatím ,,je to dobrý,, - užívám si zimu )

Bruslení

Před svátky vyprodali bruslařky,

rozumějte panenky s bruslemi na nohou,

a tak Ježíšek, ač měl snahu, nedonesl mé mladší vnučce tento dárek pod stromeček,

nyní už je zase mají a proto jsem se tam v úterý vypravila...

na Smíchov - balíček vyzvednout.

Tzn. vlakem do Prahy, pak metrem a následně tramvají, pak po kluzkém chodníku přes tři bloky a jsem tam...

chvilka na převzetí...

a jelikož jsem měla sebou fotoaparát,

vydala jsem se pak na nábřeží:

ráno pochmurné a studené, psa by nevyhnal,

korzoval tam jen jeden promrzlý policajt a já....

ale i tak to stálo za fotku:

milé KOČKY,

ne, že mi to budete vymlouvat!...

Později jsem na mostě u Národního divadla potkala spoustu mladých cizinců,

vůbec neprojevovali nějakou mrzutost z lednového počasí, smáli se a dováděli...

Zvedlo mi to náladu...

u vnučky jsem sklidila vděk a bylo mi řečeno, že jsem hodná ( a pochyboval o tom někdo? ),

to odpoledne už vnučka bruslila na rybníku a těšila se na své malé bruslařky, jak si s nimi večer v teple domova pohraje....

( schovávat je do narozenin v červnu by nemělo smysl, většina babiček mi rozumí? )

Nyní se pracuje na oblečcích, musím ušít nebo uháčkovat kožichy, aby ty panenky nenastydly...

to jsem si naběhla!...

Iglů

Když jsme byli malí, a když byla tuhá zima,

dělal nám táta iglů a nám se moc líbilo,

že sníh z něj vydržel coby hromada dlouho do jara...

( tedy nám se to zdálo dlouho )...

a taky si pamatuji,

že jednou náš táta vystavěl v tuhé zimě na zahradě ženskou, ale nahou!!!

a to jste -

milé KOČKY,

neviděly,

to pozdvižení a smích a obdivné pohledy těch okolochodících dospělých...

( vypadala jako profík kojná )

já jsem byla holka asi desetiletá a nechápala jsem,

co na té postavě mají!

Musela být dost velká, protože táta lezl i na štafle, aby tam dostal dost sněhu...

a už byla všude okolo travička zelená,

když na místě ještě ležela kopka špinavého sněhu...

letošní povedená zima mi to vše připomněla...

Sympaťák

Tohle je sympaťák!,

milé KOČKY,

a že nejsem rasistka,

dávám si převážně černého KOZLA!

Podle vody

Tak tohle místo,

milé KOČKY,

to se jen tak neokouká,

Vltava si tady teče pořád stejně, někdy hodně, jindy málo vody,

v létě, v zimě,

neustále tu chodí spousta lidí a všichni jen fotí, zírají,

vhazují do toku mince,

asi, aby se vrátili a měli znova tu možnost vidět to samé,

Pražský hrad nad vodami, nad mostem, nad tou krásou, jinde nevídanou,

ač jsem to viděla již tolikrát,

ráda sem zajdu zas.

A nikdy nevím, zda se mi víc líbí tento pohled,

nebo ten na řeku, na její mosty, z Letné,

či přes Vltavu na Národní divadlo z Malé Strany...

případně zespodu, od vody, na Karlův most?...

ale to je nakonec jedno....

( já tomu říkám - pohled za stovku - pamětníci mi rozumí )