A přišel den čtvrtý, extra vydatný:
trochu jsme pookřály,
my s Janou,
neb jsme - my výletníci - měli bydlet v pěkných pokojíčcích po dvě noci a to se nám líbilo,
rozhodně více, než věčné balení kufru a harcování...každou noc jinam.
Čekala nás návštěva BUDAPEŠTI - každý ví, že hlavního města Maďarska, na Dunaji.
Co já jsem se natěšila, kolik roků jsem si tam přála jet...
Bus nás nejprve lehce povozil po městě, pak nás vynesl na Gellértův vrch,
kde jsme ( někteří ) mačkali foťáky a zběsile se snažili dostat nejlepší snímek města...
pak nás bus vyložil na protějším břehu - na nábřeží u mostu,
kde nás pan průvodce vytáhl na delší procházku městem:
přešli jsme kalnou řeku po mostě na krátkou návštěvu k lázním Gellertovým, kde nám nezbylo, než obdivovat vnitřní výzdobu...
( Římané i Turci o tomto místě vědí své )
Ještě jsme zašli do skalního kostela nedaleko a vrátili se na druhý břeh...společně prošli Tržnici a pak se šlo po památkách...časem jsem se s Janou rozhodla jít samostatně a našly jsme si pěší zónu ...kde jsme poobědvaly,
fotily, lelkovaly a vrátily jsme se do tržnice - a nakoupily. Klobásy, salámy a jiné nezbytnosti pro miláčky doma.
( říkají: nejlepší dárky jsou ty, co se dají sníst a vypít )
Včas jsme došly na určenou hodinu k busu a ten nás odvezl k Rybářské baště.
Tady jsme si určený čas patřičně užily...
ovšem stejný nápad mělo asi 20 tisíc lidí z celého světa...
Pozdní odpoledne patřilo Parlamentu a okolním stavbám, parku, nábřeží a
k večeru pak náměstí Hrdinů a přilehlému parku s hradem...
škoda, že jsme museli odjet, ráda bych viděla Budapešť i potmě, nasvícenou.
Určitě se tam vrátím!
Líbilo se mi tam moc...přesto, že jsem tam jen ,,nakoukla,, -
milé KOČKY,
každému návštěvu Budína i Pešti vřele doporučuji...
( čisto, upraveno, samá kytka )
