Včera - na výletě

Když už jsem nafotila spoustu snímků včera na té výpravě,

dám některé z nich tady k dispozici zvědavcům a taky - možná - těm,

kdo by rádi cestovali a z mnoha důvodů nikam nemohou.

Ráno v choltickém zámeckém parku byla spousta rosy a příjemno...

( připomenu, že tam probíhala akce - jakási střelecká soutěž - obsazená mezinárodně )

Během dne se pak oteplilo,

ale už je patrné,

nejen z data v kalendáři,

že to podzim myslí vážně a spousta barevného listí všude kolem cest připomíná,

že dnes máme první říjen...

moje oblíbené babí léto...určitě ještě bude...

milé KOČKY,

přeji vám všem krásný, barevný podzim.

pozn.: už několikrát jsem byla na výletě někde, o čem byla následně v neděli Toulavka, tak to jsem zvědavá, co nabídne dnes ...

( v Chrasti v restauraci na náměstí nám příliš nechutnalo, ceny rozhodně nebyly mírné a neodpovídaly kvalitě a vzhledu jídla, slečna obsluhovala v kraťasech! a měli puštěnou příliš hlasitou hudbu, co to s těmi lidmi v pohostinství je? )

Slunečný den

Dnes měl být nadlouho poslední slunečný den,

od zítřka má prý pršet,

milé KOČKY,

vzala jsem to vážně a jeli jsme na výlet,

sice nejsem úplně na stopro vyléčená, ale:

snad mi ten pobyt venku na vzduchu udělal dobře,

psychicky určitě,

po osmi dnech polehávání a léčení samo domo.

Vydali jsme se na východ,

Choltice - zámecký park,

pak nedaleké Svojšice a jejich tvrz,

přesun do Heřmanova Městce, zde výstava krásných fotografií Vl.Železného, synagoga,

též jsme zvědavě prošli náměstí s zde probíhajícími oslavami a trhovými stánky,

pak přes Chrudim do obce ( mnou oblíbené ) Kočí s dřevěným kostelíkem,

následovala cesta do městečka Chrasti a nahlédnutí ke kostelu do Podlažic, kde měla být vyhotovena Ďáblova bible,

načež jsme si ještě dopřáli hrad Košumberk u Luže,

a posledním zastavením byla Vraclav s barokním areálem.

Poté jsme se vydali k západu a tedy k domovu, kousek jsme se svezli i po novém úseku dálnice mezi Pardubicemi a Hradcem Králové...s výhledy na Kunětickou Horu.

Jediná chyba celé té cesty byla: že nám ráno a také pozdě odpoledne sluníčko svítilo do očí ...

Dost dobře strávená sobota....

Let

Marodím,

už týden pilně kašlu, kýchám, bolí mě na hrudi,

kapesníky mizí z krabiček...

dělám jen to, co musím,

pokud se vyklubu z postele,

uvařím kotel čaje, citron, med,

dělám kompot z jablek se skořicovým cukrem a hřebíčky,

zkrátka se snažím dostat zpátky do normálu...

ale dnes jsem si dopřála specialitu:

Mladí letěli do Paříže, na pár dní,

vnučky tam budou poprvé...

sledovali jsme s mužem jejich let celou dobu, až do dosednutí na plochu...

milé KOČKY,

teď se zase zachumlám pod deky a budu na ně myslet,

jak si ráno, po snídani,

budou vykračovat kolem Seiny v podzimním vzduchu a snad i pod hřejivými paprsky sluníčka?

škoda, že tam nemohu být s nimi...

( fotky jsou z mé návštěvy Paříže před časem )

Když

Když mi bylo 9 dní, Gottwald hřímal z jednoho pražského balkonu,

Vítězný únor jsem moc ovlivnit nemohla,

také vznik Izraele v tom roce jsem vzala na vědomí až o hodně později,

občanská válka v Řecku a Koreji šly mimo mne,

když umřel v r. 1953 Stalin a za chvíli na to Gottwald,

sledovala jsem reakci své babičky s překvapením,

a pak byly Maďarské události, v padesátém šestém,

v novinách se psalo o válce Francie ve Vietnamu,

aby toho nebylo málo, nastala Kubánská krize,

do Vietnamu se zapojili Američané, válka nabírala grády,

noviny probíraly Laos, Kambodžu,

když jsem maturovala v šedesáté šestém,

dostala jsem také otázku: jaké znám pakty!

...

pak Rusové s Poláky a dalšími kámoši přepadli 21.8.1968 nás,

a málem bych zapomněla: taky si zkusili válečné hrátky v Afghanistánu,

o těch válkách na Blízkém východě a v Kuvajtu a v Iráku ani nemluvím,

pořád něco,

na zbraně je vždycky peněz dost,

teď se Sýrie a další státy potýkají se zkázou na svých územích,

kolem Severní Koreje jsou zase tanečky...

tak nevím, jestli se dožiju chvíle, kdy bude alespoň jednou klid,

v únoru bych mohla oslavit zajímavé kulatiny,

přimlouvám se:

milé KOČKY,

aby se ti mocní domluvili a dali nám, obyčejným lidem, dárek:

Mír!

( a prodejci zbraní ať přijdou na buben! )

a děti, ať si můžou beze strachu hrát...

Pomaloučku

Pomaloučku, polehoučku, přichází podzim,

a s ním ovoce a barvy:

milé KOČKY,

já vítám podzim,

vždy se těším na jídla a pečené dobrůtky,

které se dají dělat z čerstvého, podzimního ovoce....

( dnes byly zase knedlíky se švestkami z tvarohového těsta, s mákem )

no, a co?, prostě už ze mne Twiggy nebude.....