Barevně

Včera, v sobotu, jsme si vyjeli na výlet,

zjistili jsme si, v pátek večer,

jak bude v Třeboni během sobotního dopoledne a vyrazili ráno na cestu,

riskli jsme to,

neb od nás je to daleko a v dešti a větru by se mi tam chodit nechtělo...

ale!, vše dobře dopadlo.

Nejprve jsme se zastavili na pár fotek a kratší ranní procházku kolem zříceniny hradu Borotín,

kam jsem měla namířeno už dávno,

pak jsme se zastavili na chvíli v Táboře,

načež jsme kolem desáté přistáli v Třeboni, kde jsme už delší dobu nebyli...

Počasí bylo podle představ, chladno, ale slunečno,

obešli jsme vše kolem dokola, nafotili kde co,

navštívili cukrárnu na náměstí, a po poledni jsme si zašli do restaurace Kamenná Studna na oběd,

tu jsme vzápětí opustili, abychom našli útočiště a chutný oběd jinde:

Hotel Galerie Třeboň v Rožmberské ulici!...

vřele doporučuji, příjemné, klidné, čisté místo, ceny přijatelné, obsluha ochotná a přívětivá...

spokojenost...

Pokračovali jsme odpoledne do obce Stará Hlína, kde jsem chtěla ( už dávno ) projít a nafotit dva staré mosty, což se mi dnes povedlo.

Bylo mi venku pod vysokými stromy a mezi rybníky dobře, listí hrálo všemi barvami,

občasné přeháňky měly i vedlejší efekty, několikeré pozorování duhy....

ale jedinečné bylo, že pršelo jen chvíli a vždy, když jsme jeli v autě...

Cesta zpátky přes Jindřichův Hradec, Kamenici nad Lipou, Chýnov a domů už byla sice rutina, jenže jen pro řidiče,

já si to užila, krajina měla nádherné barvy a bylo opravdu daleko vidět.

Během několika dní vás,

milé KOČKY,

seznámím se svými snímečky z tohoto výletu na jih.

Doufám, že vás inspiruji,

k pobytu venku i v těchto chladných, podzimních dnech -

dnes jen malá ochutnávka:

Myšlenkové pochody

Dlouho jsem uvažovala, že si koupím nové hrnky,

hledala jsem na internetu, prohlížela nabídky firem,

nakukovala do prodejen...

doma máme sice různých hrnků spoustu, ale už nemáme moc stejných,

nemohla jsem se rozhodnout, zda s kytičkami, nebo jiným dekorem,

aby mi šly i k jinému nádobí,

a nakonec jsem natrefila na takové, že tvarem se mi líbily a byly bílé...

takže půjdou ke všemu...

milé KOČKY,

jsou české,

a byly velmi levné,

co říkáte?...

že jsem dobře nakoupila?

Tikají

Hodinky tikají, čas utíká, ať něco děláme, nebo jen lenošíme, či spíme....

Tak mě napadá,

a je to hlavně tím,

že jsem poslední dobou byla nemocná a často ležela jen tak v posteli a měla na vymýšlení čas,

co my,

babičky,

jsme nebo nejsme potřebné?

K mladým dojíždím nyní už málo,

vnučky vyrostly a chodí obě na osmileté gymnázium,

už mě tolik nepotřebují...

vidíme se ale pořád rády...

Mám ráda i ve svém ,,pokročilém,, věku se hezky obléknout, nasadit klobouk, jet s kamarádkou do Prahy, sednout si do kavárny, koukat se okolo, stejně tak mám ráda vzít si turistické oblečení a vyrazit do lesa, do kopců, s foťákem, nebo jednou za rok zajet si k moři a zírat do vln...mám ráda začíst se do knížky a klidně do dvou do rána žít život někoho jiného, sledovat pěkný film a ráno si pak přispat...

Loni jsem se rozhodla, že nebudu podporovat nějaké vzdálené a anonymní děti v Africe nebo Indii,

posílat peníze na nějaké konto,

a kdo ví, kdo si je nakonec užije ???!!! -

že pokud chci něco podniknout, udělám to tady!

( člověk nikdy neví, do kdy tu bude, kolik dní mu zbývá, jaký osud ho ještě čeká,

jak píše jedna blogerka, dnes je první den zbytku našeho života )

A našla jsem si rodinu s třemi malými dětmi,

nepodporuji penězi, jako důchodkyně mám spíš čas a tak ten věnuji,

chodím občas hlídat, občas si je vezmu na procházku či malý výlet,

,,adoptovaly,, si mě jako babičku,

malý, tříletý klouček přivítal kámoše, dědu, kterého postrádal...

prospělo to oběma!

Není to pomoc kdoví jak velká,

ale,

milé KOČKY,

klidně bych mohla chodit stejně tak číst z knížky nějakému starému člověku ( dokud na to vidím )

sama už mám určitý věk a vím,

jak je dobré druhému pomoci s něčím, co ten člověk sám momentálně nezvládá...

dělat každý den nějaký malý dobrý skutek?

Jak se říká:

chceš změnit svět ? - začni u sebe.

Na trhu

V Heřmanově Městci jsem si v sobotu na trhu přikoupila dvě tykvičky,

těmi jsem doplnila tyto barevné krásky,

taky jsme si nasbírali mísu kaštanů...

ty máme i z praktických důvodů každý podzim doma

( tvrdí se, že nošení několika kaštanů v kapsách pomáhá od bolestí v kyčli a kdo ví, třeba to funguje, je to zadarmo a v našem věku jeden neví )

Společníci

Moji současní společníci

jsou,

milé KOČKY,

ponejvíce tito tři

( příští rok nebudu kvetoucí lípy jen obdivovat, očichávat, fotit, ale natrhám a usuším si květ na čaj a nebudu ruinovat rodinný rozpočet kupováním lipového čaje v lékárně )