Už

Než jsem se ohlédla, už je tu prosinec,

adventní zájezd na dva dny do Erfurtu se pořád zdál být tak daleko,

a najednou!,

mé milé KOČKY,

cestovka mi napsala, že místo původního 9.12. nám změnila termín na 2.12.

a vše se náhle dalo do pohybu:

sbalily jsme s kolegyní Janou prověřené teplé oblečení a obutí,

pár dalších potřebných věcí a vyrazily do světa,

jsme zkušené harcovnice

( legrační je, že náš první adventní byl do Harzu )...-

sobota - Budějovická - šest ráno...bus č.2

a vyrážíme směr Chomutov a dál na západ.

Prvním městem, které jsme měli v programu, byl Výmar...

Bach, Gothe, Luther...a další plejáda historických postav.

Domy, kostely, sochy, historie, ...foťáky cvakaly,

někteří i obchoďáku ( vyzdobenému ) dali šanci...

trhy, první svařák...

a už se pokračovalo do hlavního města Durynska: Erfurtu.

Móóc se mi zde líbilo, fakt.

Obešli jsme památky, trhy, chodili s paní průvodkyní, vlídnou a laskavou ...

poseděly jsme s Janou i v kavárně, i na to byl čas...

všude spousta lidí s dětmi, atmoška jako na objednávku,

stihla jsem koupit i slíbený nástěnný kalendář s medvídky!

a s pozdním večerem jsme se přesunuli do Apoldy, města poblíž, na noc...

a....tady nás čekal ještě ohňostroj jako zpestření...Slavnost světel tomu tam říkali...

ráno - pěkně po snídani, cesta zasněženou krajinou do Eisenachu a

plánován byl výstup na hrad Trabant - promiňte, na Wartburg

( ještě, že ti enderáci neměli těch aut víc )

- jenže sníh a kalamitka s tím spojená nás tam nepustily!

a proto jsme se přesunuli oproti plánu dříve do Chemnitz, kde jsme prošli trhy

( S.Kamenice byla v březnu 1945 hodně vybombardovaná Američany a tak z památek moc nezbylo )

a neděli jsme zakončili večerním přesunem přes Krušnohoří do Prahy.

Nu, jeden z letošních adventních výletů máme za sebou:

pozn.: Luther má 500 let výročí a zdá se mi být v Německu docela přeluterováno...

ale po pravdě! - ráda jsem si rozšířila obzory...

Jó, kdybych

Jó, kdybych teď byla mladá,

milé KOČKY,

tak bych asi lépe uměla pracovat s novými technologiemi,

byla bych na Instagramu, na Twitru a kdo ví, kde ještě,

měla bych krásný, nový byt, s málo nábytkem,

nejspíš bych svůj úchvatný blog zaplňovala fotkami jednoho šedivého kanapátka

a černým stolkem s jednou vázičkou a jednou větvičkou,

s černobílým koberečkem a neustále natřásaným polštářkem, a možná se dvěma,

s jednou zelenou kytkou v koutě,

a co vůbec by bylo nejlepší,

našla bych si manžela,

který by na těch fotkách mého dechberoucího bytu

nebyl nikdy nejen vidět,

ale nebyla by po něm v bytě žádná stopa:

žádná zubní pasta na zrcadle,

žádné pantofle, žádná ponožka,

nanejvýš malinko zmuchlaný polštář na jeho straně postele...

natož pak, aby na fotce byly děti....pokud bych nějaké měla,

asi by se to vyřešilo jedním medvídkem a jednou značkovou hračkou,

pochopitelně barevně ladící se zařízením,

nenápadně položenou na šikovném místě.

A pokud bych šla něco fotit, v bytě,

nemusela bych přenášet někam jinam ze stolku dron, notebook, krabici s nějakým přístrojem, radiostanici - ručku, notes, tužky, časopis, brejle...

nikde by se neobjevily kabely, prodlužovák,

a taky by mi nikdo ( asi ) nedával dekorace ze stolu jinam,

nebo ano?

Kde byli všichni ti dnešní úžasní a úspěšní mladí muži, když já jsem byla mladá?

Výzdoba

Už jsou zřejmě v řetězcích na Vánoce připraveni,

všimly jste si?,

milé KOČKY,

jak na nás, zákazníky,

ze všech stran útočí?

Mám to docela ráda, sledovat ustrojení stromečku zase jinak, než to dělám já....

zatím jsem si prošla jen Letňany a Arkády,

v Praze....

ale doma zůstanu u svých, léty prověřených zvyků...

tedy, ne že bych si neuměla představit celý stromek v různých odstínech růžové nebo šedé a stříbrné,

i ta měděná, moderní, je mi blízká,

ale představa, že staré ozdoby zůstanou v krabicích a nebudou na stromku,

je mi nepříjemná.

Takže jsem vlastně stará struktura, KONZERVA...

Rumburk

Taky jednou za sluníčka,

bez deště a větru:

přijeli jsme cosi vyřídit do Rumburka,

města na severu, těsně u hranic...

ač jsem tam léta žila,

mám z něj divný pocit,

a přiznám se,

milé KOČKY,

že bych se styděla doporučit ho známým jako místo k dovolené.

Spousta lidí má ve Šluknovském výběžku chalupy a chaty,

lesy, pískovce všude okolo....

přímo v Rumburku je Loreta...také památník Rumburské vzpoury...

ale i když jsou tu poblíž rozhledny Dýmník, Vlčí Hora a Tanečnice

a není daleko do Jetřichovic,

do Budyšína, do Žitavy,

stejně ...

je to tu takové divné,

nicméně pár obr. z města nabízím:

Dnes

Českolipsko - počmárané,

milé KOČKY,

za jízdy,

pouze z auta pofoceno...