čtvrtek 21. června 2018

Radost a zlost

Milé KOČKY,
já mám teď období, že se střídá radost a zlost a fakt nevím, co zase za chvíli na mne kde vybafne.
Včera tu byl Honzík, v září mu budou čtyři roky a to mi jistě uvěříte, že to byla radost.
Vzala jsem ho na projížďku 2 stanice busem a jednu vlakem a byl nadšený.
Na balkoně mi kvetou docela hodně muškáty a to mi také dělá radost.
Ale - když jsem zjistila, že před domem, kde mi zjara sestra vysázela kytky, trsy kosatců a nějaké denivky
jeden trs kosatců někdo ukradl a zeje tam jen díra v hlíně, popadl mě vztek.
Já tu TRDLO pořád přemýšlím, jak to před domem,
až budu fit, zryju a osázím, poprosím známé o další květiny,
zvelebím a pokusím se ten pozemek udělat hezčí
a někdo jiný jde jen tak okolo a vyškubne si, co se mu líbí a odnese pryč?
Přemýšlím o proklínání...
ještě štěstí, že neumím VOODOO...v první chvíli jsem byla schopna všeho.
Snažím se udělat jeden dobrý skutek každý den,
ale někdy mi dojde dech.
Teď si dám odpolední kávu a dopřeju si malou kostičku 70 proc. čokolády a budu koukat na balkon.
Přeji hezké odpoledne, večer se má počasí zkazit a snad i zaprší,
huráááá.
( k obědu jsme měli čočku na kyselo a párek, čočku si zopakujeme a na párky zase hodně dlouho zapomenem )























ta žlutá minigerbera je od sestry a pěkně se jí u nás daří

úterý 19. června 2018

Stolek

Nerada bych se příliš ,,odkopala,, - ale tohle snad napsat můžu:
u nás všechno funguje tak nějak jinak, než v jiných domácnostech.
Buď neumím manžela správně zpracovat, nebo co, prostě mnohdy to nejde podle mého.
( a že mě to často pěkně štve! )
Příkladně stolek:
můj sen byl v běhu let pokaždé jiný: kdysi se mi líbil takový čtvercový, s jedním košem v každém rohu,
u firmy Říha v Praze, a pozor!
milé KOČKY,
je to k neuvěření, nebyl bílý, ale dřevěný!
Nějak se stalo, že jsme ho nekoupili a já jsem si udělala P R O V I Z O R N Í stolek z koše, který jsem si koupila na vlnu už někdy v sedmdesátých nebo osmdesátých? letech,
vlna a příze všeho druhu ( hodně jsem tehdy pletla a háčkovala ) tam byla uskladněná vzdušně a větrala...
sehnala jsem si desku, obrátila víko koše vzhůru nohama a šup, na desku malý ubrus a je to...
( mockrát jsem ho chtěla natřít bílou barvou! )
jenže!
to provizorium nám vydrželo ( stydím se - udat přesný počet let ! )
a to jsem časem toužila i po stolečku kulatém, bílém, s hodinami, z Kika,
chodila jsem se na něj do Letňan dívat - převážně vážně v zimě, v neděli odpoledne, na holčičí odpoledne, a obdivovala jsem myšlenku, že se usalaší vedle ušáku, bude se v našem obýváku pěkně vyjímat,
na něm pěkný hrnek s podšálkem s mým kafíčkem a k tomu časopejsek o bydlení...
jo, houbeles...























































pondělí 18. června 2018

Pondělí

V noci jsem špatně spala.
Ráno jsem vstávala jak do fabriky - ve 4.55 hod.
V 6.04 hod. jsem odjížděla do Prahy busem.
Kolem 7,30 hod. kontrola na kardiu a stehy.
Z Ládví na Bulovku tramvají č.30.
Zapomněla jsem si vzít kolíček na prádlo na nos a růžové brýle: špína a smrad na schodech k tramvaji i v ní.
Ve špitále čekání, ale vše ok.
Ještě 4 týdny nemám používat a zvedat levou ruku. Žádné česání třešní, mytí nádobí, věšení prádla.
Milé KOČKY:
mám to za sebou.
Doma manžel připravil letní oběd:
nové brambory na loupačku, sůl, kopr, máslo, k tomu kefír.
Dobré to bylo a teď čekám, co to se mnou udělá.
Stihla jsem dojít před dům pro ,,novou,, kytici.
Koupila jsem vnučce klobouk.
Krásný týden přeji všem.












sobota 16. června 2018

Sobota na cestách

Manžel mi dal včera kudlu na krk,
( zloduši mi to jistě přejí, ale ono to bylo malinko jinak:
řekl mi, že buď s ním pojedu dnes na výlet nebo pojede sám! )
Moc se mi nechtělo, spala jsem jen málo a navíc, nejsem ve formě,
ale nakonec jsem tedy souhlasila s několika podmínkami:
Vyjeli jsme na východ, první zastávka byla na kávu v Chlumci n.C., mají tam novinku, vodičku tekoucí po náměstí v takových kovových korýtkách, plno kytek, jen houšť!
ale taky rozestavěno a co město nabízí za památky nechám,
milé KOČKY,
na vás...Karlova Koruna a mnohé další...
( koupili jsme tu super zralé meruňky a moc dobré! že bych zítra zkusila uvařit tvarohové knedlíky? )
pak jsme se propletli Hradcem Králové a dojeli do Krňovic ...
manžel požádal totiž o nějaký skanzen, kde jsme dosud nebyli ...
a tak jsme si tu krásně prošli staré, nově instalované chalupy, mlýn a kovárnu, něco nafotili,
potěšili jsme se,
a pokračovali do nedalekého Opočna, náměstí, zámek, parky resp. zámecké zahrady,
Opočno prokouklo od naší minulé návštěvy...
pak jsme to ,,ohnuli,, na západ a přes Jaroměř, Jičín dojeli domů.
Bylo krásně!
Manžel si zajezdil autem a já jsem se nadýchala lipové vůně a udělala i nějaké ty obrázky.
No, fakt, koukněte:
























































































































pátek 15. června 2018

Přes

Přes balkonové dveře,
dveře delší dobu neumyté,
muškáty, které se mi odměnily za nepéči,
však loni, při rekonstrukci domu, byly někde ve sklepě a
letos, místo - abych se o kytky vzorně starala, marodím...
kdy už to skončí a zase budu normálně fungovat?
Když vidím ty trsy levandule u jiných na blogu,
když vidím pivoňky a další trvalky v zahradách,
těším se, až to před domem zkusím dát zase do přijatelné formy.
Posledně, když jsem šla pod lipami k doktorce, připadala jsem si jako feťák...
vůně kvetoucích lip, vůně posekané trávy, vůně borového jehličí...
to jsou,
milé KOČKY,
parfémy!
( a to nemluvím o mateřídoušce, konvalinkách, růžích, jasmínu a pod. )