Setkání

 Ve středu, 5.2.25, se povedlo nečekané - setkání v Děčíně s Jaruškou z Rbk. Domluvily jsme se a povedlo se. Ráno jsem v sedm jela do Prahy a poté z Hl.n. rychlíkem směr Hamburk jsem se vydala kolem Vltavy a později po břehu Labe na sever. 

Milé KOČKY - průvodčí, - mladé, štíhlé a vysoké slečně jsem ukázala jízdenku a položila dotaz - pokud to v Děčíně neubrzdíte, v kolik hodin budu v Hamburku? - slečna se zasmála a vzala na pomoc svůj ,,kapesní,, počítač a pravila vesele  - v 15.30hod. Tomu říkám smysl pro humor! neklepala si na čelo a nad babkou nekroutila hlavou.

V deset dopoledne už jsme si s Járou užily uvítání na Hl.nádraží v bráně Čech, jak se Děčínu říkávalo a vypadalo to asi jako Husák s Brežněvem. Jen nemáme tak huňaté obočí ani jedna.

Poté jsme si poseděly u kávy a dobrot, prošly jsme se po nábřeží a snažily jsme se obě fotit - to byl nadlidský výkon - neboť v Praze slunečno až k Nelahozevsi a odtud do Děčína mlha - neboli bílá tma a Jaruška zas to samé hlásila od Č.Kamenice do Děčína.Nevadí, bude líp.Možná, někdy...

Pár snímků přidám na dokreslení, milé blogerky.Upozorňuji, že je to brané přes okno vlaku. Mnohdy rozjetého!

pod Prahou směr Kralupy:

 přijíždíme do Ústí n.L.: naproti hrad Střekov + Masarykovo zdymadlo:

starý most Dr.E.Beneše v Ústí:

 novější most: tzv.Mariánský

mlha skrývá pěkné kopce na druhém břehu Labe: třeba Bukovou Horu s TV vysílačem...

 

ozdoba na domě v Dc:

před Muzeem:

železniční most přes Labe:

Děčínský zámek a Tyršův most: aneb spojnice mezi Děčínem a Podmokly -

Pastýřská stěna s Nebíčkem:

Jára se vydává na cestu k domovu:

 

a já si počkám na vlak EC z Kielu do Prahy: 

Jaruško, velký dík za dárky a oslavu. Ta kniha je opravdu skvělá!

Úřední den

 Pondělí, 3.2.2025 - úřední den. Dostala jsem smskou pozvání k vyzvednutí si nového cestovního pasu a tak jsem se vrhla na úřad - starý pas jsem odevzdala a nový jsem si donesla, cestou se mi vyrojily mnohé myšlenky, kam bych s ním ráda ještě v letech příštích zajela. Po obědě mne ale napadlo, že bych mohla, když je ten úřední den, zajet vyřídit jednu dlouho odkládanou věc do Čelákovic a proto jsem se svěřila do náruče motoráčku a do sousedního města dojela, na úřadu jsem vše vyřídila, doufám, že časem se ukáže,  že k mé spokojenosti.

Bylo krásně, téměř jako na jaře a proto jsem se šla podívat ke Tvrzi. Zde probíhá rekonstrukce, hotovo má být až v r.2026 - ale i tak jsem navštívila zdejší Íčko, pofotila jsem si ( opět ) kostel a pod ním rameno Labe. Pár fotek sem umístím i pro vás, milé KOČKY:

dočasně opuštěný domov:

kostel Nanebevzetí Panny Marie:

Jednolodní kostel z kvádříkového zdiva s hranolovou věží. Po husitských válkách a v období renesance proběhly stavební úpravy a opravy. V letech 1708–1712 na východní straně barokně rozšířen. Do r. 1827 okolí kostela využíváno jako hřbitov.

dvě fotky přesplotovky: ( brána zamčená a kostel nepřístupný )

Moje matinka z Čelákovic pocházela a táta ze Strakonic,  já jsem k Čelákovicím ( Čelákovicům? ) nepřilnula. Možná, kdyby mi tam patřila nějaká ta hezká vilka se zahradou - že bych názor změnila. Bohužel tam máme jen dvojhrob.

Dáreček

 Tak, milé KOČKY, rozhodla jsem se na dnešní den umístit sem fotky z jednoho výletu autem do sousedního státu a protože jsme tam začali jednou obcí s hradem a vím, že Jára Rbk. tam byla vícekrát, je to pro ni ode mne malý dáreček - vy ostatní blogerky to vezměte podle svého - buď jako pozvání na výlet někdy příště nebo jako hádanku a nebo to nechte být a snad se mi podaří pro vás přinést něco hezkého jindy.

Schválně neuvádím název - to se brzy vyvrbí - uvidíte!

Krásný únor vám všem.