Na neděli

 Milé KOČKY, něco jsem hledala ve fotkách z jedné dovolené s vnučkami a našla jsem snímky z kostela v České Kamenici - bylo to tehdy vůbec poprvé, kdy jsem tento kostel zastihla otevřený a jsem za to moc vděčná.Dnes máme neděli a některým to možná přijde vhod - já sama kostely a podobné stavby navštěvuji moc ráda - ale jako turistka a obdivovatelka různé architektury - 

Tady se jedná o Poutní kapli Narození Panny Marie - píše se o ní:

Vrcholně barokní kaple se nachází v městské památkové zóně České Kamenice. Kaple kruhového půdorysu byla postavena v letech 1736-1739 pravděpodobně dle návrhu Octavia Broggia. O deset let později byl ke kapli postaven ambit, neboli čtvercová krytá chodba s kaplí ve svém vnitřním dvoře.
Kaple byla vybudována jako svatostánek údajně zázračné sošce Panny Marie.
V průběhu let si kaple prošla několika úpravami. Nejrozsáhlejší proběhla ke konci 19. století, kdy byla klenba kaple vyzdobena freskami s výjevy ze života Matky Boží. Po roce 1945 kaple chátrala. Rekonstrukce se dočkala až ke konci 90. let.

Jestli jsem to dobře pochopila, je oltář ta trojhranná stavbička uprostřed kruhové stavby...

Na kopci je Kamenický hrad...pod kopcem Česká Kamenice.

Bez mlhy

 Milé KOČKY, vyhledala jsem fotky z Děčína, když jsme tam byli také vlakem, ale přes Všetaty a Střekov - jenže bez mlhy a navštívili jsme především zdejší ZOO, neb jsme měli tehdy sebou vnučky.

Jak se nám tam vedlo nyní uvidíte:

 

Omlouvám se, už tu Děčín byl tolikrát, ale proč ne? Dalo mi práci vybrat fotky bez vnuček.

Setkání

 Ve středu, 5.2.25, se povedlo nečekané - setkání v Děčíně s Jaruškou z Rbk. Domluvily jsme se a povedlo se. Ráno jsem v sedm jela do Prahy a poté z Hl.n. rychlíkem směr Hamburk jsem se vydala kolem Vltavy a později po břehu Labe na sever. 

Milé KOČKY - průvodčí, - mladé, štíhlé a vysoké slečně jsem ukázala jízdenku a položila dotaz - pokud to v Děčíně neubrzdíte, v kolik hodin budu v Hamburku? - slečna se zasmála a vzala na pomoc svůj ,,kapesní,, počítač a pravila vesele  - v 15.30hod. Tomu říkám smysl pro humor! neklepala si na čelo a nad babkou nekroutila hlavou.

V deset dopoledne už jsme si s Járou užily uvítání na Hl.nádraží v bráně Čech, jak se Děčínu říkávalo a vypadalo to asi jako Husák s Brežněvem. Jen nemáme tak huňaté obočí ani jedna.

Poté jsme si poseděly u kávy a dobrot, prošly jsme se po nábřeží a snažily jsme se obě fotit - to byl nadlidský výkon - neboť v Praze slunečno až k Nelahozevsi a odtud do Děčína mlha - neboli bílá tma a Jaruška zas to samé hlásila od Č.Kamenice do Děčína.Nevadí, bude líp.Možná, někdy...

Pár snímků přidám na dokreslení, milé blogerky.Upozorňuji, že je to brané přes okno vlaku. Mnohdy rozjetého!

pod Prahou směr Kralupy:

 přijíždíme do Ústí n.L.: naproti hrad Střekov + Masarykovo zdymadlo:

starý most Dr.E.Beneše v Ústí:

 novější most: tzv.Mariánský

mlha skrývá pěkné kopce na druhém břehu Labe: třeba Bukovou Horu s TV vysílačem...

 

ozdoba na domě v Dc:

před Muzeem:

železniční most přes Labe:

Děčínský zámek a Tyršův most: aneb spojnice mezi Děčínem a Podmokly -

Pastýřská stěna s Nebíčkem:

Jára se vydává na cestu k domovu:

 

a já si počkám na vlak EC z Kielu do Prahy: 

Jaruško, velký dík za dárky a oslavu. Ta kniha je opravdu skvělá!