Konečně výlet

 Máme pondělí, nakousli jsme březen - začíná týden, ze kterého mám docela strach, a proto jsem využila včerejší nedělní, slunečné odpoledne, abych si dodala kuráže a nastřádala síly - po jistém vyjednávání jsme s Janou a jejím manželem jeli na menší výlet, s kratším zastavením v Úžicích - poté jsme se přesunuli do Lobečku, což je pravostranná část Kralup, abychom si udělali výšlap kolem Vltavy na vyhlídku na Nelahozevský zámek přes hladinu řeky a cestou se pokochali sněženkami a také je nafotily, ( my dvě ) - sluší se poděkovat za info o této lokalitě blogerovi, který si říká Ian Dury.

Nezbývá mi, než napsat, že tam bylo mnoho lidí - dvojice se psy, dvojice s kočárky, jednotlivci a větší skupinky, moc pěkné to bylo, jaro bylo ve vzduchu a celá výprava mi přišla náramně vhod.

Abyste, milé KOČKY, o nic nepřišly, pokusím se vám některé z mnoha snímků ukázat.

v říjnu to bylo v Úžicích rozhodně barevnější!

A vydáme se z Lobečku po modré směr Veltrusy: 

 a hele, práce bobra!

nejsem otužilec a tak z plavání zatím nic nebylo:

Zámek v Nelahozevsi přes Vltavu - zasloužil by si kabátek ve světlé barvě.

Našla jsem tam i úplně rozšláplý trs sněženek! Nafotila jsem asi 250 fotek těchto jarních, křehkých krásek! všechny byly úchvatné, i ty ještě ne úplně rozkvetlé.

Dovolte mi, milé blogerky, věnovat je všem hodným lidem a také těm, kdo potřebují povzbudit. Bylo jich tam pro všechny dost.

 

Vzpomínka na H.Zagorovou - nešlap, nelámej.

Když už

 Když už jsem zavzpomínala na výlet do Zvířetic a nakousla, že jsme pak jeli do Bělé pod Bezdězem, bylo by slušné z tohoto výletu něco málo ukázat, i když - jezdíme přes Bělou poměrně často a nikdy se nezapomenu tady na hodinku zastavit a podívat se, jestli jsem ,, něco minule napřehlédla,,. 

Milé KOČKY - tak pojďme na procházku spolu, co říkáte?

Promiňte, že tam fotím to stejné pořád dokola.

A příště si dáme něco odjinud, Česko je tak inspirativní!