pátek 11. dubna 2025

Nevyžádané rady

 Milé KOČKY, chtěly byste na Malou Skálu? nevíte, ve které roční době je to nejlepší? to není tak snadné zvolit nejlepší termín, ale co kdybyste to zkusily koncem dubna? 

Zkusím vás přesvědčit, není ještě horko a nelítají mouchy a vosy - pokud půjdete hore kopcom na Pantheon, nebudete zpocené!























čtvrtek 10. dubna 2025

Jarní Varhošť

 Kytičky v zahrádkách a nahoře rozhledna - to je Varhošť - údajně je z ní vidět deset zákrutů Labe, pokud je dobrá viditelnost - vyzkoušejte, milé blogerky - cestovatelky. 

Milé KOČKY, dnes to bude stručné -













Kousek odtud máme Portu Bohemiku.

středa 9. dubna 2025

Změna počasí

 Na sobotu a neděli hlásili ošklivé a studené počasí, aby to pak změnili - prý, že v sobotu 5.4.25 to nebude tak divoké a co myslíte, milé KOČKY? - hned jsme se s Janou domluvily, že manžílky necháme doma v teple a pojedeme na výlet - vlakem!

Delší dobu ( celé páteční odpoledne ) jsem váhala, kam to bude, aby to nebylo moc blízko ani moc daleko a mohly jsme jet Arrivou - k čemuž jsem měla dobrý důvod. Tím byla cena jízdenky. Hrdě se hlásím k tomu, že v některých situacích jsem ráda skrblík.

Původně jsem chtěla jet až někdy kolem desáté, ale nakonec jsme se pochlapily a jely ráno v osm a kam, že to bylo? z Nera do Ml.Boleslavi, tady přestup na další Arrivu a pěknou krajinkou zalesněnou do Doks. S občasnými výhledy na Bezděz. Z nádražíčka jsme šly nejprve do městečka a do obchodu, koupit si nějaké jídlo, kdyby nás cestou kolem Mácháče přepadl hlad. Máchovo jezero alias rybník z doby Karla IV nebyl zamrzlý, ale ani koupání v tu chvíli nehrozilo, takže nevadilo, že jsme si plavky nepřibalily. Funěl silný a ledový severní vítr, na pláži Máchova jezera jsme se cítily docela prokřehlé a tak jsme požádaly jednu paní majitelku stánku, zda by nám neuvařila kávu a čaj - byla velice vstřícná a vyhověla nám. Přitom otevírala až o dost později - tomu říkám podnikatelka. Rozmrzly jsme v jejím azylu a pak jsme se vydaly - tak jako mnozí další, na další procházku směr Staré Splavy. Také už se vyrojili kolaři - takže na pěšině bylo docela živo. Ve Splavech jsme si daly v oblíbené restauraci oběd a poté jsme se prošly i v této obci, posléze jsme poseděly na vyhřáté kládě a pozorovaly plachetnice na jezeře... ve vhodný čas jsme se vydaly na zastávku a využily služeb dvou Arriv na cestě zpátky. Na spoustě míst jsme obdivovaly sasanky, fialky a další jarní rostliny, třeba narcisy a rozkvetlé stromy, asi špendlíky? 

Odhaduji, že jsme neušly víc, jak 7 km - ale i tak zavládla spokojenost.

Když dovolíte, milé blogerky, trochu vás seznámím s průběhem i svými snímky:
































Pěkné dubnové dny a příjemné zážitky vám přeje: