Druhá část zájezdu

 Zájezdu do Wachau. Z Melku jsme se odebrali busem ( původní plán byl plout do obce lodí, lodí výletní!), ale čas nás, hlavně p.řidiče, honil a jeho hlídá velmi přísný systém, takže cestující musí respektovat předpisy, i když chutě mají různé...bohužel - a bus řídit neumí, rozumějte, my výletníci, ten p. řidič asi řídit umí.

Tak k věci, milé KOČKY, obec u Dunaje je velmi půvabná, jako téměř všechny na tom kousku Rakouska zv.Wachau. 

některé snímky vybrané pro vás, milé blogerky: nejprve ty z mobilu:

a pak se činil také trochu fotoaparát, ale po pravdě, vše to bylo za pochodu!:

 

k tomuto hradu, resp.jeho zřícenině -  malá pikanterie na konci článku:

 Richard I. Lví srdce - kdo má opravdový zájem, najde si na Wiki informace o tomto anglickém králi a jeho matce, informace, velice zajímavé, já to sem kopírovat nebudu, ale vy se tam dozvíte, jak putoval kolem Dunaje z 3. křížové výpravy a jak ho tehdejší Rakušáci zajali, na tomto hradě uvěznili a za jeho propuštění si nechali vyplatit velice tučnou sumičku. Už jeho rodiče byli zajímaví lidé, neváhejte a čtete si, beztak má pršet...

a moc se omlouvám, ovšem fotek i dojmů mám na jednodenní zájezd poměrně dost a tak poruším svůj slib a poslední město na trase, námi navštívené, bude mít svůj, již třetí příspěvek...

K sousedům

 Přišla neděle 7.9.25 a my jsme jely s Janou a její vnučkou na dávno objednaný  a dávno zaplacený zájezd ( takové máme v září tři! ) Jenže mně bylo v týdnu nejméně 2x ouvej, proto jsem se snažila na poslední chvíli sehnat za sebe náhradu, ale nepovedlo se. Tak mi nezbylo, než se překonat, použít nějaká léčiva a vyrazit. Počasí se povedlo, údolí Wachau se svými četnými vinicemi se vyparádilo do téměř podzimních barev a Dunaj byl krásně světle modrý, hrady se na kopcích nad údolí vypínaly, vše bylo jako z katalogu.

Jelikož jsme tam nebyly zdaleka poprvé, užívaly jsme si trochu jinak, než kdysi.No, ono nejdramatičtější to bylo v Praze, kde metro o víkendu nejezdilo jako obvykle, takže nás Janin manžel vezl místo na Ládví až na Hl.n. a odtud jsme jely dvě st. metra na I.P.Pavlova, tady přestup na další soupravou na Roztyly, ještě, že nás o tom cestovka včas informovala, jinak jsme nikam nejely. A pak hezky směr Třeboň, Halámky a Melk. Město na Dunaji s bohatou historií.

O Mělku jsem tady na blogu referovala pokaždé, když jsem se z tohoto kláštera vrátila, tak jen stručně. Líbí se mi tam knihovna i interiér kostela, zahrady a stará část městečka.

Pár fotek na oživení - každý si nemusí pamatovat, co jsem kdy zveřejnila - milé KOČKY: Rakousko má spoustu krásných a zachovalých klášterů a církevních památek.

Občas něco mobilem: mlhavé ráno na Roztylech, slibující sluníčko - 

klášterní zahrady a kavárna v Melku:

zítra vám, milé blogerky, prozradím, kam jsme jeli pak...

V Oseku

 V městečku Oseku jsem byla několikrát, poprvé v době, kdy byl zdejší klášter a kostel v zuboženém stavu a později vícekrát, kdy se prováděly opravy - ráda vidám znovuzrození takových památek.

K první návštěvě jedna humorná příhoda: šli jsme s mužem ke hradu Oseku na kopec nad obcí, bylo to do strmého vrchu a docela daleko a když jsme dorazili ku bráně, tak tam visela cedule, že hrad je uzavřen a vstup zakázaný! Manžel se tehdy fakt neradoval!

viz: Pozůstatky jednoho z nejstarších a nejmohutnějších gotických hradů v Podkrušnohoří. Historie tohoto hradu sahá až do první poloviny 13. století, kdy území ovládal rod Hrabišiců. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky podsklepené brány, hradeb, valeně klenuté sklepy a vysoká věž.

Milé KOČKY: teta WIKI tvrdí - Klášter Osek je neobsazený cisterciácký klášter v Oseku u Duchcova pod Krušnými horami. Původně románsko-gotický klášter z 13. století byl přestavěn za účasti Octavia Broggia do dnešní podoby vrcholně barokního areálu. Jeho součástí je kostel Nanebevzetí Panny Marie, budovy starého a nového konventu, prelatura s hodinovou věží a hospodářské budovy

Románský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1207-22, barokně přestavěn v letech 1711-18, s bohatou vnitřní výzdobou.

Taková tam kdysi dávno bývala zahrada:

 a zítra se vydáme jinam...