sobota 27. září 2025

Neplánované události III.

 Benátky, ty jsem si, milé KOČKY, úmyslně nechala v tomto seriálku na konec. První moje návštěva v tomto městě na vodě dopadla sice dobře, ale průběh měla dost dramatický, neb jsme se chozením po městě ztratili a k vaporetu, na které měl vstupenku pro každého z nás průvodce! -  jsme přišli o 15 min později,  takže - průvodce s lidmi ze zájezdu odpluli!  ( díky člověku, který tvrdil, že se tam vyzná a že nám bude dělat průvodce,  přišli jsme k busu na parkoviště o celé dvě hodiny později, málem nám ujeli! Bydleli jsme tehdy u Lago di Garda, což je od Benátek dost daleko.) Aby toho nebylo málo, byla vysoká voda, takže se chodilo buď po takových zvýšených chodnících na kovových konstrukcích nebo po kolena ve vodě, čímž jste si zničili boty, protože kdo by riskoval chození bos, a šlápl třeba na rozbitou láhev?

Polovina busu nám spílala, což chápu, polovina vyslovila uznání, neb pravili, že stát se to jim, raní je mrtvice! A člověk, který to měl na svědomí se na rozdíl ode mne neomluvil, ale vynadal průvodci, že na to, že nás nemá, přišel až v busu a tak jsme raději ukončili tyto přestřelky a jelo se na ubytování.

Takže dost hororových událostí, fotky přidám z pobytu z jiného zájezdu - se sestrou Helenou. Ovšem to mělo také zajímavé okolnosti - ráno ve 4 hodiny nás zastihlo zemětřesení a postele nám poskakovaly po místnosti, slyšely jsme temné dunění a praskala omítka v místnostech. To jsme nocovali v Rosolina Mare a epicentrum bylo dost daleko, nicméně to účastníky zájezdu pěkně vyděsilo. ( Něco podobného jsem zažila i v Chorvatsku na Brači - a to mělo také jen 4,7 st.)

Podíváme se na Benátky svrchu...
































 
těžký výběr z fotek:


pátek 26. září 2025

Ztracený manžel

 Kdysi byla u nás ve městě cestovka, která nabízela krom jiného i jednodenní zájezd do Vídně, přemluvila jsem manžela, aby tam se mnou jel, co na tom, že se vyráželo ve 4 ráno, to mu nevadilo, ale on k cizině nikdy netíhl a nejraději má výlety naším autem po republice.Jaké bylo naše překvapení, když jsme v busu našli moji sestru a její kamarádku z Roudnice, které se na zájezd též přihlásily a o nichž jsem netušila, že pojedou. Zajímavé to bylo od začátku - nejprve jsme navštívili známé stavby - třeba Hundertwasserhaus a později nás odvezli do centra. A tady to začalo být teprve dramatické, já jsem tradičně fotila budovy s růžemi, růže bez budov, budovy bez růží a park s fontánami, prostě všemožné paláce, kterými je Vídeň proslulá, najednou koukám, manžel nikde. Trochu jsem zpanikařila, říkám si, manžel neumí ani Guten tag a kde ho budu hledat. Asi hodinu jsem se pokoušela ho najít, moc jsem nelítala po městě, pravidlo zní, sejdeme se tam, kde jsme naposledy byli spolu, ne?! A zkouším mu volat. Jenže, hoch to má vypnuté, on, který mobil jakživo nevypíná. To už jsem byla napnutá jako kšandy, když jsem ho, vysmátého, potkala u římských vykopávek v takové díře na náměstíčku. Vykopávky byly v díře, manžel je obdivoval shora! Povídám, proč máš vypnutý mobil? On na to, kdo by mi tady volal?  Zachovala jsem klid, dalo to práci, přiznávám a on se mne ptá, kdes byla? Tak povídám na Ruském kole v Prátru!!!

Spolu jsme pak už absolvovali celodenní toulání městem a společně se vrátili domů. Ale řeknu vám, milé KOČKY, než se objevil, byla jsem zpocená až tam vzadu.

Zlatá Jana, - jako klíště.

























opsala jsem:

Vídeň, rakouské hlavní město na Dunaji, je s více než 2 miliony obyvatel největším městem Rakouska a významným kulturním a politickým centrem Evropy. Charakteristická barokem, secesí a architekturou kolem Ringstraße láká Vídeň ročně okolo 7,5 milionu turistů. Historické centrum a zámek Schönbrunn jsou zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Kromě bohaté historie je Vídeň dnes sídlem mnoha mezinárodních organizací, jako jsou OSN a OPEC, a nabízí vysokou kvalitu života, patří však také mezi nejdražší města světa




Uvažovala jsem i jednu chvíli o řetízku, jaký se používá ke kufru na peníze do banky!



čtvrtek 25. září 2025

To nevymyslíš

 Při jednom ze zájezdů do Francie jsme také, jak jinak, navštívili Paříž a to hned dvakrát - na začátku a poslední den zájezdu. Program tam byl obvyklý a tradiční, takže popíšu jen samotný neplánovaný zážitek. K večeru jsme byli u baziliky Sacré - Coeur, pokoukali na stmívající se Paříž a šli se projít po Montmartru -  mezi restauracemi a cukrárnami, kavárnami - hezké to bylo, Najednou vidím, jak nějaký štáb fotí cizokrajnou dvojici. Asi něco o módě? Drze jsem šla mezi ně, vmáčkla jim své cestovní medvídky, udělala hbitě několik snímků a medvědky jim zase odebrala. Dvojice koukala velmi překvapeně, netušili, co se to děje, jestli patřím ke štábu, ti ze štábu zase nechápali, co to má být a než se slavný štáb vzpamatoval, já jsem byla pryč.

Milé blogerky, oproti jiným zájezdům do Paříže, tento měl pro mne své zvláštní kouzlo!





už jsem ty fotky kdysi dávala na blog...ale...













 
z Paříže vaše :