Město, ležící nyní na Ukrajině, poblíž polských hranic, ale vždy tomu tak nebylo. Ráda bych se tam byla už dávno podívala, ale osud mi to nepřál a nyní to nevypadá, že bych se tam hrnula.
Jenže, nyní v mém příspěvku nepůjde, milé KOČKY, o obvyklé popisování cizího města a cestovatelské zážitky, nebo o snímky z tohoto města. Jde o knihu, kterou napsal docela nedávno mladý německý spisovatel a měla jsem ji půjčenou z Mě knihovny a přečetla jsem ji za dvě odpoledne a dva večery. Byla to bomba a jsem nesmírně ráda, že se mi dostala náhodou do ruky, že mi odpověděla na mnohé otázky a to i ty nevyřčené.
Chcete li vědět o Polácích, Ukrajincích, Rusech, Němcích a mnohých dalších lidech v tomto regionu více nebo dokonce hodně - přečtěte si ji a ničím se nedejte odradit! Nejšťastnější období podle mnohých bylo období 150 let, kdy Halič ( Galicie ) patřila po rozdělení Polska Rakousko - Uhersku, píše mimo jiné tento spisovatel a dokládá to poznatky. Ale, dočtete se také a mimo jiné, že před druhou sv. válkou žilo v Polsku 3 300 000 Židů, po válce jen 8 000.
Ve Lvově před válkou 160 000 Poláků,100 000 Židů a 25 000 Ukrajinců, po válce zbylé Poláky vyhnali, za války Židy vyvraždili a město je ukrajinské. Lidé zde bydlící v jednom čase během krátké doby sedmkrát změnili adresy a úřední jazyk, aniž se hnuli z místa.
Tahle kniha mi jasně dala najevo, proč se mezi Rusy a Ukrajinci vede dnes válka, ovšem hodně už mi řekly knížky Sienkiewicze, které jsem si letos koncem zimy všechny zase znova pořádně pročetla.
Myslím, že bych neměla prozrazovat víc, ti, které to nezajímá, to číst stejně nebudou a ostatní se vše dozví z knihy. Navařte si dopředu, milé blogerky, pokud si s ní ,,začnete,, - nepustí vás, leda do koupelny.
Zároveň jsem si půjčila další knihy a poctivě je přečetla, ale u těch doporučení nedávám, vím, že ženy obvykle tohle číst nechtějí. Všechny 4 knížky už jsem včera poctivě vrátila knihovně.
Jen malinká vsuvka: poté, co z Osvětimi/Březinky utekli dva vězni na Slovensko (Čeští Židé) o svých zkušenostech poslali písemné právy Británii a USA - nic se nestalo. Mocnosti sice bombardovali vedlejší fabriku Němců IG Farben, ale obří koncentrák na zabíjení lidí ve velkém nechali na pokoji. Nálety této továrně na smrt nebyly určeny.( Tuším, že Američané tam létali z Itálie? )
Nyní jsem na chvíli změnila téma a půjčila jsem si jiné knihy, o tom zase jindy.
