Narcisy

Jedna známá cestovka, která dělá hlavně adventní zájezdy, pořádá Narciskový zájezd, na který, bohužel, nemohu letos jet, ač bych,

milé KOČKY,

moc chtěla, tudíž se pro letošek zase musím spokojit s narciskami ze zahrádky a těšit se na příští rok.

Třeba to pak vyjde.

Údajně je to moc hezký výlet...

Hugo zlobí

Ach, jo,

milé KOČKY,

můj notebook, Hugo, zlobí, necítí moji pevnou ruku a tuší, že nejsem zatím v blogování pevná v kramflecích,

že jsem blogařka začátečník,

jako děcko rozhazuje s potěšením hračky, tak Hugo mi rozhazuje fotky.

Připravím si článeček, k tomu osadím foto a on si to pak udělá po svém a ještě se diví, že se mi to hrubě nelíbí.

Ale počkej!, potvoro, až se vše naučím, já ti ukážu...kdo z koho...

Kabelka

Milé KOČKY,

trocha parádivosti není u ženy na škodu, třeba by to byla malá holčina,

před časem jsem mladší, marnivé vnučce, uháčkovala kabelku, posuďte samy, žádný jiný stejnou nemá.

Byla jsem za hvězdu a vnučka měla radost. ( a o to přeci jde ? )

Odhalení

Krásný den, milé KOČKY, dnes vám odhalím své spády:

ve volném čase chodím ráda na různé blogy a čtu, prohlížím, inspiruji se.....

nejraději však mám tyto tři, a to bez určení pořadí

http://hlozkova.blogspot.cz/

http://www.vintageblog.cz/

http://syroovka.blogspot.cz/

každá z těchto autorek má pro mne význam, každá má vše srovnané, v hlavě, v bytě, v životě, jak krásné a následování hodné.

Od paní Lenky mám krátce i krásné nádobí, vím, že nejsem sama, koho okouzlily její výrobky, inspirovalo mne ke koupi, když nákup táců zveřejnila paní Martina.

Všem třem ( a také vám ostatním, kteří to tu možná čtete ), přeji hodně invence, štěstí, zdraví...

Houbaření

Už při volbě rubriky mám s tímto článkem potíže, kam to zařadit: do kuchyně?, do výletování? ale ne, nápadník to bude!...

Milé KOČKY,

jistě vás napadne, že jsem tento článek psala pod vlivem, v dubnu a houbaření? ale je to správně a hned vysvětlím:

v létě, KDYŽ ROSTOU, jsem přeci v lesích, brázdím lesy od Vimperka k Frýdlantu, od Slavonic k Chebu, sbírám, čistím, krájím, smažím, suším, nejprve každý nález pofotím, poté přesunu do košíku a pak se kochám představami, co z úlovku vytvořím.

Nejčastěji skončí houby v bramboračce nebo ve smaženici...to si obzvlášť pochutnáme, ale po ní někdy uvažuji, zda ty růžovky opravdu měly plisované sukýnky, a doufám pevně, že to není poslední smáža v životě.

Nejvíce mě irituje, když je v lese pouze plno hřibů hořčáků, to se neznám, víte, jak jsou hezké? ale - že se nedají sníst?

A proč to píšu nyní a ne v létě? to nebudu mít pro samé houbaření na blog čas, také musím na borůvky a jiné lesní plody, však to dobře znáte, potkáme se pod Bezdězem s modrými pusami a na blog půjdeme v lepším případě po prázdninách.