Advent má být ( údajně ) čas pro zklidnění, týdny pro rozjímání a dobou na uklízení a zkrášlování příbytků, příprav na Vánoce.
Já bych to i akceptovala a ráda.
Ovšem pokud se někdo ve druhém patře nad námi rozhodne v prosinci dělat rekonstrukci bytu a od rána osmi hodin do večera vrtá, bourá, bouchá a vyhazuje prkna a parkety z oken, vzduchem létají i obří smotky starých koberců, věřte mi,
milé KOČKY,
že se nějak špatně soustředím na předvánoční poklidnou atmosféru, o zklidnění mé mysli nemůže být řeč,
koukám na knot hořící svíčky a myslím na nepěkné věci,
jsem vytočená a unavená a začínám trochu závidět všem, kdo bydlí ve svém, v domečku někde u lesa, kde nanejvýš dělají hluk v říjnu jeleni.
Stále doufám, že to brzy skončí a budu mít ten vytoužený klídek a dám se ještě rychle dohromady.
Ze šesti bytů v okolí už pět z nich tohle postupně provádělo a nějak už mi docházejí síly se neustále usmívat na sousedy a dělat, že to nevadí,
v létě jsme tedy alespoň mohli na pár hodin vypadnout ven do přírody, ale co teď, když je ve čtyři tma a doma práce...
příště si napíšu Ježíškovi, aby nikdo před Vánoci neboural nic v domě...
to jsem zvědavá, jak se s tím popere.
