Hrůza, čirá hrůza mě jímá, když si vzpomenu na paní doktorku Cajthamlovou,
kterak lidem v jejím pořadu vyházela z lednice jídlo a naskladnila vše,
co snědli za týden, na stůl a vytvořila nevábnou hromadu,
pokud mě honí mlsná a mám každých pět minut chuť na něco jiného,
obvykle si na ni vzpomenu a představím si tu skrumáž v žaludku a mírně mě to přibrzdí v mých nájezdech na dobrůtky, přestože si v skrytu duše říkám omluvně, jsou Vánoce a leccos je dovoleno a
P A K to shodím!!!
Všimněte si,
milé KOČKY,
že říkám pak! - aniž bych ovšem řekla kdy!!!
Takže žádné: cukroví a na to řízek, jitrnici a ovar, rybí závitek, chlebíčky s majonézou, kafe, vánočku a bramborový salát, houbovou polévku a štrůdl, píšu to namátkou, jak mě to napadne, že by to mohl někdo stláskat...
ty žlučníkové záchvaty musí někde mít přeci základ!
ve špitálech na pohotovosti o Vánocích - tam by mohli vyprávět!
já naštěstí nejím tlusté maso nikdy a tak mi hrozí ,,pouze,, pupínky z citrusových plodů a nabraná kila ze sladkého...
mnozí si řeknou, ještě, že ty svátky jsou za námi,
ale holt se nesmí Vánoce zaměnit za obžerství....
