Labyrint

Milé KOČKY,

tady - aby se jeden vyznal!

Police

Na své slepice a kohouty už mám vysněnou polici!

visí na zdi a je důkazem, že zázraky se občas dějí!

Manžel mi ji celkem ochotně smontoval a

milé KOČKY,

ani moc nenadával.

Vím, jaké to pro něho bylo trauma, nemá rád změny v bytě a já se ( pro něho ) nenadále a bez varování

( dle mé verze - po zralé úvaze a po delším, až několikaletém uvažování ) dala v kuchyni do strhávání tapet, malování, natírání a přestavby - rozumějte postrkování kredence jinam - zkrátka týden u nás vládl zdánlivý chaos a binec,

( měla jsem to pod kontrolou ), dokonce jsme se i normálně stravovali, i když do postele jsme chodili úzkou uličkou lemovanou talíři, hrnci, nábytkem všeho druhu...romantika v pozdním věku,

ale už je vše v pořádku a fungujeme dál, díky.....

ještě to přijde přerovnat...

...tohle je první verze...

Emoce

Mám moc ráda,

milé KOČKY,

takovéto chvíle:

k tomu není co dodat, že ne?

Po návratu

Po návratu z Normandie

- obvykle si,

milé KOČKY,

fotím věci, které si dovezu a přidám k fotkám ze zájezdu:

přeci jen, paměť nemusí sloužit donekonečna a jednou, možná, budou mi fotky dobré.

Z výšky

Přijeli jsme takhle kvečeru k rozhledně, z níž můžete mít Děčín jako na dlani,

celý den jsme pobíhali po kopcích okolo Jetřichovic a tak měl tohle být už za šera takový zlatý hřeb našeho výletu.

Ukecala jsem chlapy, co to tam balili a zavírali, aby nás pustili nahoru, a dozvěděla jsem se, že rozhledna ještě není ofic. v provozu, že se otevírá za několik málo dní!!!,

ale ať tedy jdeme, ještě si dělali blázny, že zábradlí dosud není přišroubované!!!,

a bylo to parádní, Děčín už svítil a bylo vidět krásně všechny ulice....

je to sice již několik let, ale stále na to vzpomínám....

od té doby jsme tam byli vícekrát....

Tak tedy,

milé KOČKY,

byly jste už na této rozhledně?

a pozor, kolem Děčína máte nejméně ještě dvě,

na Děčínském Sněžníku a pak Velký Chlum!

Tak ať se vám líbí....

řeč je o Sokolím Vrchu.