Dalo mi to zabrat

Dlouho jsem přemýšlela, jakou barvu koupit a dát na zeď v obýváku, byla tam zářivě žlutá,

a mezi námi,

milé KOČKY,

už byla za ty 4 roky pěkně jetá,

uvažovala jsem o světlounce šedé s odstínem do modra, nebo hodně světle tyrkysové, a pořád jsem si nebyla jistá, zda se to bude hodit k nové, červené sedačce a zda to u nás nebude tmavé, jsme v místě, kde nám hodně stíní stromy a moc světla v obýváku zase není....

nakonec jsem se rozhoupala a je to: tři stěny světlounce béžové - na barvě nápis vanilková, jedna stěna je natřena barvou s názvem korek, hotovo a mám zase pár let pokoj.

dříve a nyní:

Přečteno:

To tedy koukám,

milé KOČKY!

nedávno jsem se dočetla, že :

http://magazin.aktualne.cz/misto-repky-pestuje-levanduli-supermarketum-ji-neproda/r~7df2a7a0293c11e5ae1b002590604f2e/

a jelikož vím, kde Úsov je, docela si někdy v budoucnu cestu do té oblasti ráda zopakuji, to musí být pohled, jako někde v Provenci. A ta vůně...

doufám, že ta zpráva není kachna? novinářská....

přece jen o prázdninách je okurková sezona, ..................ale budu tomu věřit....

Koupit si otýpku levandule a zavěsit ji v bytě, to je můj sen.

Prázdninový

Tak už se nám to pomaloučku blíží, červenec utekl tryskem a srpen rozhodně nelenoší:

poté, co již byly vnučky s druhou babičkou týden na Šumavě, strávily další týden prázdnin na koňském táboře ve Sloupu, týden běhaly s rodiči po Krkonoších, mimo jiné se pitvořily na Medvědíně do kamery...( vyzkoušely si to už na Březníku a Modravě první týden prázdnin)

tento týden byly dva dny u nás a zbytek týdne jsou s rodiči doma a tráví čas převážně na koupališti, s melounem a zmrzlinami........o tom následujícím týdnu si nejsem jista, co bude v programu, ale určitě vím, že spolu pojedeme teď v srpnu na týden na Malou Skálu, abych jim tam ukázala vše pěkné, co zde sama znám a co by mohly ve svém věku vidět...

Milé KOČKY,

snad vydrží pěkné počasí a dovolí nám pěkné procházky po lesích,

hodláme jet do Železného Brodu - mladší vnučce ukázat skleněné figurky...a do Semil, abychom se prošly kolem Jizery na Spálov, vyškrábeme se na Suché skály a na hrad Frýdštejn a pokud to vydržíme, i na Kopaninu a tak různě okolo....těším se já tady a obě vnučky doma....

pak zase převezmou otěže rodiče a čeká je krásná společná týdenní dovolená v Itálii u móóóře a nakonec tábor angličtiny se spaním doma.

No, nemají to děti o prázdninách hezké a pestré?

Výročí

...přesně v 8:15 místního času, v okamžiku, kdy 6. srpna 1945 dopadla na Hirošimu americká atomová bomba a způsobila do té doby nevídané „peklo na zemi.....

milé KOČKY! -

co dodat...snad báseň:

např.: http://www.jirizacek.cz/ukazky-poezie.html

Šťastný člověk

Mám štěstí,
že jsem se nenarodil v Hirošimě,
nýbrž v Chomutově.

Mám štěstí,
že jsem nechodil do školy v Bronxu,
nýbrž ve Strakonicích.

Mám štěstí,
že jsem vojnu neodsloužil v Čečensku,
nýbrž v Kostelci nad Labem.

Mám štěstí,
že moje děti nepřišly na svět v Černobylu,
nýbrž ve Vlašimi.

Mám štěstí,
že náš dům nestojí ve Srebrenici,
nýbrž v Praze.

Mám štěstí,
že v září 2005 jsem nepobýval v New Orleansu,
nýbrž ve Frýdlantu v Čechách.

Jak strašně důležité
je slovo nýbrž!

Zatím naposledy růže

A tady jsou naposledy růže z tullnské zahrady...

ostatní si, nejlépe samy, nafotíte vy,

milé KOČKY,

pokud se tam také vydáte?

Ovšem to vůbec neznamená, že už jiné fotečky růží nemám....