Sbohem, culíku

Skoro jaro, vlasy dlouhé, nevypadaly upraveně, v mém věku culík a nezastřižená ofina,

zkrátka, chtělo to,

milé KOČKY,

jarní střih, omladit:

dnes to v kadeřnictví vyšlo a jsem tady:

už nevypadám na devadesát sedm, ale jen na osmdesát devět:

Na pařezu

Na starém pařezu,

milé KOČKY,

mám ráda všechny barvy, které ty houby na svých proužcích mají...

jo, příroda, mocná čarodějka.

MDŽ

Je mi úplně jedno, co si kdo myslí o MDŽ, já osobně si cením toho,

že mi můj pan L. dal dvě orchideje a to je pro mne,

milé KOČKY,

zásadní...

vždy to tak bylo a už to nebudeme měnit.

A s tou orchidejí, kterou mi dali dcera a zeť nedávno k narozeninám,

mi spolu dělají pěkné zátiší...

Klíčovou dírkou

Jelikož byl jeden hezký barokní kostel v Litoměřicích zamčený ( jak typické pro české kostely ),

nahlédly jsme s Janou - ač to běžně neděláme, klíčovou dírkou a dokonce jsem se,

milé KOČKY,

pokusila toto i vyfotit!,

já bláhová...

ráda bych se někdy podívala dovnitř.

Mají tam jakési ikony.

Výletování

Sobota, která slibuje trochu sluníčka, no, nemohli jsme zůstat doma,

milé KOČKY,

delší dobu jsme nebyli na pořádném výletě a tak jsme si to včera vzali k srdci a napravili to:

jeli jsme nejprve do Nelahozevsi, prošli se zámkem, kde sice bylo velice chladno,

ale uvnitř to bylo krásné a průvodkyně milá a šikovná,

v sobotu mají během zimy otevřeno od 9 - do 17 hod...

poněkud jsme se pak rozmrazili v hospůdce pod zámkem a poté odjeli do Doksan,

kde jsme si opět ( pokolikáté již ) prošli klášterní areál a prohlédli,

co nového v tomto rozsáhlém poničeném objektu.

Poté jsme se přes Terezín vydali do Litoměřic, kde manžel chvíli chodil s námi ( já a kolegyně Jana )

a pak jsme si prošly moji oblíbenou trasu jen samy s Janou.

Stihly jsme náměstí, hradby, katedrálu, ostatní kostely i kafíčko v Kávě s párou a kolem 16té hodiny jsme se vydaly domů. Dobré to bylo.

Budeme muset výletovat častěji.

pár obr. na dokreslení: