Stověžatá

Říká se, že Praha je stověžatá, matka měst a pod.,

milé KOČKY,

zajímalo by mě, zda to někdy někdo pěkně spočítal,

zda si dal tu práci ????,

ale na první pohled se dá předpokládat,

že těch věží je hodně:

Ptáci

Dnes jsme se s mužem povadili,

on by ptákům už nasypal slunečnici a já si naopak myslím,

že mají venku ještě co zobat

a sypat jim začneme, až bude sníh a mráz,

protože by zlenivěli, tuším...

milé KOČKY...

a co vy? taky dokrmujete?

tahle mísa, kdysi vyfocená v Praze,

mi ty hladové krky připomněla....

Přesně

Jé, koukám kolikátého dnes je a nestačím se divit,

milé KOČKY,

přesně za měsíc!!!

vaření, pečení, úklid a těšení bude za námi a stromeček ozdobený,

vše nablýskané a dárečky hezky zabalené...

jen zazvoní zvoneček a Štědrý den ( spíš večer ) bude tady.

Ale nikam nespěchám - i tak to rychle utíká,

ještě nás čeká tolik pěkného a zajímavého,

adventní zájezd,

adventní svícení...

výzdoba...

Na okně

Včera jsem doprovázela, tak, jako často v úterý,

mladší vnučku na výtvarku a taky jednou jsem měla sebou fotoaparát,

což mi přišlo vhod, neboť tam paní učitelka má již několik týdnů na okně rozkvetlou rostlinu,

takovou, asi cibulovitou, velice atraktivní kytku:

s dovolením jsem ji vyfotila a nyní vám ji předkládám ku shlédnutí,

milé KOČKY:

ty květy jsou krásně bílé a chundelaté...

k sežrání....

a k veselé příhodě došlo i ve vlaku,

ukazovala jsem paní průvodčí jízdenku a všelijaké kartičky, které mám na slevy a ona na to:

už vám chybí jen studentská...

Vlakem

Onehdy jsem si ráno do vlaku nevzala ani háčkování, ani pletení a rovněž rozečtenou knížku jsem zapomněla přibalit,

tak jsem jen tak koukala z okna a přemýšlela o všem možném...

a tam ,,nahoře,, - asi věděli, že nemám hodinu co na práci a nejspíš proto mi připravili divadýlko:

špičkově to vypadalo na obloze:

před ranním vykouknutím sluníčka zpoza východního obzoru probíhaly na obloze různobarevné efekty,

bleděmodrá obloha a na ní růžové a bílé čmáranice od letadel, do toho oranžové flíčky a pruhy,

ojedinělý, nevelký, šedý mrak zespoda ozdobený několika odstíny červené,

pěkná psychedelie,

až mě to donutilo zavolat manželovi, ať ihned vykoukne doma z okna k východu!

( krásné to bylo a zadarmo, tak proč nepodarovat další lidičky ? )

Jak si tak ujíždím krajinou ku Praze, přemýšlím o tom, proč jsem zrovna dneska zapomněla vzít fotoaparát!!!

sakriš....

Nevím, čím to, ale zavzpomínala jsem si na dobu prázdninových brigád, kdy jsem musela místo dlouhého prázdninového vyspávání jet do Děčína do DIANY, kde jsem si domluvila brigádu u výrobního pásu na cukrovinky a přibrala za asi 6 neděl 8 kg!!!...nebojte,

za další dva měsíce ve škole jsem je pohodlně shodila...

dělala jsem jako ostatní na dvě směny,

domů jsem jezdila s vlasy pocukrovanými, že ani lak na vlasy by to nezvládl lépe...

pracovala jsem u mentolek, hašlerek, a několika druhů plněných tvrdých bonbonů, také medové včelky, atlasky...

na jiných provozech provokovala moje tehdejší hubenost a tak mi ke sváče nosili úlomky čokolády a ta, rozpuštěná v plechovém hrnku, byla mojí obvyklou a vítanou svačinou... jo, čokoláda LIDKA, to bylo něco...

A taky moje první brigáda, na kterou jsem pyšná, - byly to moje první vydělané peníze, když neberu v potaz sběr papíru a starého železa, ... přebírání dutinek v necelých patnácti letech v Benaru, na Bedřichově, a jak jsme s Jarunou, mojí tehdejší kamarádkou, byly přešťastné, že nás tam vzali a dovolili nám tu práci dělat!

Nedávno jsem nechtíc vyslechla rozhovor dvou velmi mladých, pěkně oblečených slečen, a jedna druhé povídala, že za 17 tisíc do práce chodit nebude,

to bude raději na pracáku!,

asi jsem z jiné planety,

milé KOČKY,

neb mi to vyrazilo dech.