Trhy

Na trzích v Drážďanech byl už téměř každý a tak snad jen něco málo :

najdete je na několika náměstích a ve dvorech....

milé KOČKY,

více o nich obrazem....

a domyslete si vůně, barvy, typický hluk, kolotoč pro děti,

pravé jehličí, umělý sníh,

sladkosti, klobásy, svíčky, mýdla, ozdoby, šperky,

pivo, ajrkoňak, punč....

( pozor, říká se, že letos bez koled, že si to nepřejí muslimové? ale já to tam jen slyšela, za pravdivost neručím...)

a nejvíc jsem tam žasla nad mýdlem ve tvaru kousku dortu, voňavé a zajímavě udělané, ale odolala jsem....

Památky

Památek je v Drážďanech spousta a některé jsme si prohlédly při procházení města s průvodcem,

jiné jen letmo, když už jsme chodily s Marcelkou samy...

( nebudu psát o tom, kdo a co a kdy postavil, kolik procent kamení použili po válce při rekonstrukcích původních staveb z ruin města...., a že bych i chvílemi mohla!!! - poznáte to mnohdy samy, ty staré jsou černé ),

to by vás pak při návštěvě tohoto čím dál krásnějšího města na Labi neměli čím překvapit...

navštívily jsme dva kostely, nakoukly do Semperovy opery, obešly Zwinger, ohřály se ve vyzdobeném obchodním centru,

delší dobu jsme strávily na bývalých hradbách s výhledy na Labe a protější břeh, na Nové město,

pozorovaly jsme cvrkot okolo zakotvených lodí...večer pak na nich vynikla vánoční výzdoba, vystouplá ze tmy....

a stmívání? to vynikli andělé a jiné pozlacené sochy - vznášející se vysoko nad budovami okolo....

milé KOČKY,

nelituji tam ani minuty....

na známé fresce jsme obdivovaly vyobrazení tamní historie z 24 tisíc dlaždic ( asi z Míšně? ) s množstvím koní a potentátů....

jo a taky jsme se krásně proplétaly s ostatními turisty, kterých nebylo málo....

Drážďany

Přišla jsem k tomu jak slepý k houslím,

( úplně stejný jsem absolvovala přesně před dvěma lety, ale s kolegyní Janou )...

to bylo,

milé KOČKY,

tak:

švagrová Marcelka s jejím mužem měli jet do Moritzburku a Drážďan, ale...

švagr se roznemohl a švagrová by sama nejela, tudíž jsem ( a velmi ochotně ) odjela jako doprovod já...

ráno nás jejich dcera autem odvezla do Prahy k metru a pak pěkně k Hlavnímu nádraží a tam ...

huráá... busem na západ...

uvítalo nás slunečné ráno u notoricky známého zámku,

kde mají právě výstavu o filmu Tři oříšky pro Popelku...

( zarazila mne zobrazení Libušky Š. na krabičkách s čokovýrobky v tamních krámcích,

jestlipak to Libuška ví a má z toho profit? )

Kolem poledne jsme se přesunuli do Drážďan a tam nás provedli po Zwingru, kolem Semperovy opery, trzích, kostelích, a prostě památkách, po nábřeží a také na posezení došlo.

Aby ne, tam koláče umějí a někteří si kupovali i vyhlášenou a velmi drahou štolu a podobné adventní dobroty.

Nazdobeno bylo venku i uvnitř...

Západ slunce byl mimořádně tuze efektní, vypadalo to jako požár!

( líbil se mi i zespodu pozlacený most přes Labe, to víte, cizina!)

Hanbatý

Tento obrázek, lehce hanbatý, se mi povedl v Drážďanech,

ve čtvrtek 8.12. jsme si se švagrovou jely spravit náladu :

takové malé adventní vybočení z normálu....

nejprve jsme navštívily zámek Moritzburk,

poté nás přesunuli na celé odpoledne a podvečer do Drážďan,

a tady klasické kolečko...

ale o tom, milé KOČKY, zase jindy,

tahle soška byla vyfocena až k večeru...

na terase....uvnitř Zwingeru...

Náměstí Míru

Stánky s ozdobami, stánky s pletenými výrobky,

svařákem, teplými oplatkami a spoustou jiných výrobků,

potřebných i mile zbytečných,

to jsou vánoční trhy na náměstí Míru:

milé KOČKY,

koupila jsem dva skleněné zvonečky a dvě dřevěné závěsné ozdůbky a rychle pryč...

ale svařák byl....ten jsme stihly...

s kolegyňkou...