Oběd

Když už se musím zdržovat doma,

musím taky sebe a manžela krmit,

někdy je problém vymyslet, co vařit.

Aby to,

milé KOČKY,

bylo dobré a nebylo to moc často za sebou.

Dnes jsem udělala hovězí na česneku, špenát a bramborové knedlíky.

Je toho dost a zbylo, tak bude i na večeři nebo na zítra?

A zas mám vystaráno.

Manžel mi u vaření pomáhá,

přeci jen se bojíme, abych nespadla do hrnce.

Tak i vám přeji dobrou chuť, ať už máte cokoli.

Bylo to tak horké, že se mi zamlžilo sklo.

Když

Když je člověku nedobře, hned se pozná, kdo to s ním jak myslí!

A tady se,

milé KOČKY,

ukazuje,

že můj muž L., moje sestra Helena, moje kamarádka Jana, kamarádka Marcela z V.,

a pár dalších lidí to se mnou myslí vážně,

jsou schopni mi projevit účast a postarat se o mne.

Jsem za to vděčná a moc jim děkuji.

A velké poděkování za péči rodině mé dcery V.

Co s tím

U nás doma to často funguje tak, že manžel sedí pozdě odpoledne na sedačce před TV a sleduje několik soutěží po sobě,

já sedím u počítače a dělám si svoje...

ale, nejsem hluchá a slyším, co se povídá.

A přiznám se,

milé KOČKY,

že mě už delší dobu vytáčí to neuvěřitelně profláklé

JAKO BY

každý to říká, většinou v nesprávném vyznění,

např.: jako by jsme uklidili....sakra, tak uklidili nebo to jen předstírali?

a podle mne - mělo by to být - jako bychom uklidili!!!

ale je to používáno převážně nesprávně, nelogicky, nesmyslně,

a divím se, hlavně u mladých,

že se asi nezamýšlejí nad tím, co vlastně chtějí sdělit a ačkoli je čeština tak bohatá na výrazy,

moc si s ní nevědí rady.

U těch soutěží je to hodně znát, starší lidé obvykle mívají větší slovní zásobu,

výrazně lepší a bohatší vyjadřování,

podle mého soudu to je tím, že se dříve asi více četlo?

Mrzí mně to.

A taky to, že se mluví ve veřejném prostoru otevřeně sprostě, bez ohledu na přítomnost dětí nebo starších lidí.

Napříč

Manžel potřeboval zajet na hřbitov do Kamenického Šenova - zapálit svíčku matce a upravit hrob.

Vzal mě s sebou, i když nejsem právě ,,ve formě,,

a podle toho vypadá má sklizeň fotek z cesty.

Fotila jsem jen na jednom místě, jedním z fotoaparátů manžela ( můj zůstal osiřelý doma )

a musím říct zcela po pravdě, že by bylo co fotit.

Stromy podél cest kvetly, na černých větvích se bílá vyjímala, leckde byla k vidění již i zeleň, krása nesmírná.

Stručně: Čechy mé, ráj na zemi.

Trasa vedla po vedlejšovkách, jak menším silničkám říkávala mamka.

Tak trochu napříč zajímavou krajinou: Mělník, Štětí, Úštěk, Žandov, Kamenický Šenov a zpět.

Potěšila jsem se navzdory tomu, že se nemohu moc rozhánět a běhat,

jsem momentálně trochu padací a vratká babička.

Dokud doktoři a jiné studované osoby neodhalí důvod mojí nestability, bude to s výletováním

asi trochu horší, ale já se uzdravím a pak to vše doženu.

Všem přeji krásné, vlahé JARO.

Tady máte,

milé KOČKY,

pár snímků z naší výpravy:

( takové paběrky z pangejtu, abych sebou nesekla, kdybych šla dál od auta )

Šišky budou

Vypadá to, že letos šišky budou.

Zatím jehličnany jen kvetou,

ale, je to hezký pohled, že?..

milé KOČKY,

taky se rády procházíte po jarním lese?