sobota 19. května 2018

Do přírody

Abychom se dostali ze včerejší skleslé a neradostné nálady,
( pohřeb )
vydali jsme se s mužem dnes na výlet, vybrala jsem cestu ,,na západ,,.
Říkala jsem si, že nám nebude svítit sluníčko do obličeje,
ani cestou tam, ani odpoledne cestou zpátky.
Navštívili jsme Mariánskou Týnici, byly tam zrovna nějaké trhy a oslavy,
od poslední naší návštěvy se tam hodně změnilo k lepšímu, Santiniho dílo září novotou,
pak jsme udělali zastávku v Královicích, kde jsme se prošli k místnímu kostelu,
který vypadá opravdu impozantně,
zastavili jsme se na oběd v hotelu Prusík a varuji každého, aby nás nenásledoval, nebylo to dobré!!!
Pokračovali jsme k Liblínu a šli jsme ke hradu Libštejnu,
procházka lesem s provoněným vzduchem nám udělala dobře,
i když vzpomínky na mladšího bráchu mě stejně doprovázely celou cestu.
Hrad mě mírně zklamal, je to větší ruina, než jsem čekala.
Ale, stálo to za tu námahu, ne - že ne.
Překvapilo mě, že tam bylo zřetelně slyšet hučení vody z Berounky hluboko pod námi.
Přesunuli jsme se dále do Rokycan, měli jsme namířeno do Mirošova a na Dobřív,
ale protože tam byla bouřka a lítaly blesky přes celou oblohu, vynechali jsme to a odložili na jindy...
ujeli jsme do Hořovic.
Tady jsme si dali skvělý čaj v zámecké cukrárně a prošli se přilehlým zámeckým parkem.
Pak už jsme odjeli přes Beroun a Lány a Slaný domů, do Polabí.
Přikládám pár obrázků,
milé KOČKY,
moc jsem tomu cvakání dnes nedala.
( najezdili jsme spoustu km a ,,nesplnili,, úkoly! )































































































středa 16. května 2018

U Labe

Starší patka chleba - pár koleček nesnědených knedlíků - co s nimi?
Po dva dny u nás byl dopoledne chlapeček, kterého občas pohlídáme
a tak se šlo k Labi krmit kachny.
Honzík si zkusil házet kachnám a obdivoval jejich slet,
to byste,
milé KOČKY,
nevěřily, na jakou vzdálenost ti opeřenci vidí, že jim někdo něco donesl!
A já jsem si krásně užila rozkvetlých kosatců,
žlutých,
na rozdíl od modrých, které mi co nevidět rozkvetou před domem.

































úterý 15. května 2018

Duha

Konečně dnes trochu zapršelo.
Venku dvojitá, až trojitá DUHA.
Milé KOČKY,
říká se, že je to most do nebe.
Vím, pro koho se dnes udělala.









pondělí 14. května 2018

Těšení

Včera večer jsem nekoukala ani chvilku na telku,
manžel se uložil, poté, co si hodinu užil s křížovkou...
zato já jsem si prohlížela oblíbené blogy.
Většinou se v nich nyní objevují zahrádky a kytky,
je to radost nakukovat...
nebo odsleduji cizí výlety a různá setkání, doplněné povedenými fotkami -
s potěšením zjišťuji, že téměř všechna ta místa znám,
neboť jak jsem odrostenka,
hodně jsme toho už stihli v ČR navštívit a prolézt.
Mnohá ta místa by stála za další návštěvu, je to často vylepšené a omlazené,
tam, kde jsme byli naposledy před lety, má to už jiný kabátek.
Tentokrát pojedeme na dovču s vnučkami do Potštejna,
byli jsme tam mockrát, ale s nimi ještě ne, zase se těším.
Snažím se holkám ukázat pěkná místa v Čechách, daří se mi to.
Letos mám připravený jako vždy velmi pestrý program,
Častolovice a všechna ta místa okolo,
a že toho tam je! ... týden nebude stačit.
hrady, zámky, zámecké zahrady a příroda kolem přehrady Pastviny, Hedeč,
( však já pak, v srpnu, podám report! )
určitě se podíváme zas na krajky ve Vamberku:
tam jim,
milé KOČKY,
kvetou konvalinky celý rok!
( trošku jsem pro vás zalovila ve 4 roky starých fotkách )




























neděle 13. května 2018

Den matek

Včera jsme byli u dcery, kde jsme pogratulovali vnučce a podarovali ji.
Ale, jako překvapení - pro obě babičky, čekala na každou z nás kytice od mladých.
Vezla jsem si domů lilii s několika nerozvitými poupaty,
doma jsem ji dala do vody a ráno,
dnes ráno,
na mne jukla dvěma rozvitými květy.
Milé KOČKY,
nebyla jsem zvyklá na slavení Dne matek,
za nás bývalo MDŽ,
ale potěšilo mě, že si mladí na nás vzpomněli ...
( už to dělají několik let )
zase jedna radost,
kterou jsem nečekala.