Nedělní odpoledne

Je mi to moc líto, ale dnes jsem odstrojila stromeček,

tři týdny mi dělal radost a teď bude tolik týdnů ta spousta ozdob zase spát,

ozdoby zabalené ve folii, v krabicích,

---

nu, je téměř polovina ledna,

co nadělám.

Milé KOČKY,

sleduji to u vás -

někdo to balí hned po Vánocích, jiní těsně po Silvestru a někdo nechává stromeček do Hromnic.

A já po dnešku už nic.

Pomalu začnu pokukovat po hyacintech, tulipánech,

znáte to, ne?

Taky jsem dnes na stůl dala kytičkový ubrus.

Aby mi ta zima rychleji utekla, hledám lístky do divadel,

na co jít a koho vidět?

Národní, Stavovské, Ungelt, Studio Dva -

něco koupíme...za kulturou se vypravíme.

Udělat si zase radost.

Zima pak rychlejc uteče.

( tady u nás v N. už máme koupené vstupenky na Rédla, na Žalmana, na Donutila ).

Ani brko

My tady v Polabí máme zimu mokrou, případně mlhavou, o sněhu se mluvit nedá a mráz téměř žádný...

Všichni moji známí hlásí přívaly sněhu,

jestli to není tím, že jsou většinou ze Šumavy nebo ze severu ?

---

Trochu jim ten čistý sníh závidím.

Ptáci se vyztráceli, ač pilně krmíme, létají málo, sem tam pár sýkorek, jedna sojka,

kos žádný, hrdličky taky nevidíme, vrabce jakbysmet,

kde je konec těm všem žluvám, brhlíkům, datlům a pěnkavám, kteří k nám běžně létali a mohli se spolehnout,

že v létě vodu a v zimě něco na zub ( oprava: na zobák ) tady vždy najdou.

Co se to děje?

Jindy to tu bylo na balkoně jak na letišti ve Frankfurtu n.M. - nepřetržitě nalétávali

a nestíhali jsme dosypávat roztlučené vlašáky, slunečnici.

Zato strak je všude jak nastláno!

Uvažuji:

důvodem by mohlo být -

změna balkonu ( místo pletiva poloprůhledná deska - nemusí se ptákům líbit a nepřijde jim to bezpečné? )

hodně strak - že by vyhubily ty ostatní ptáky?

nějaká ptačí nemoc?

město vykácelo dva velké hlohy, kde ti menší ptáci měli kde sedět, rozhlížet se a v tom roští se cítili v bezpečí?

Hmmm.

Máme dva díly knihy Atlas ptáků, za chvíli se budeme těmi opeřenci kochat asi jen tam?

Co vy -

milé KOČKY?

Jistě také dokrmujete...

Hérečka...

Tak mám takový dojem, že nám v rodině roste nová hérečka,

bere každou roli a vpraví se do ní docela snadno:

---

milé KOČKY,

můj synovec vzal svoji dcerku, které budou v dubnu 2 roky,

na focení a tady tu budoucí divu máme:

vybrala jsem dvě její polohy,

čert a anděl...to jí jde nejlépe,

střídá to pravidelně, dle slov jejích rodičů,

ale když spí, je to prý neviňátko!

To si na Herodesa ani nevzpomenou.

Synovec mi poslal hodně snímků,

taky v různých šatečkách a jak si hraje,

ale myslím si, že na dokreslení pro vás to bohatě stačí.

Jo a jmenuje se Julie.

Za pár let se může fotit na balkoně ve Veroně...

Sůl

Konečně tůhle začalo malinko chumelit, bylo to pohledem z kuchyňského okna krásné, takové vánoční,

sice v TV a rádiu hlásili, jak na Vysočině a leckde na Moravě a na Liberecku či v Jižních Čechách mají sněhu spousty,

konec konců to si umím docela hravě představit,

---

neb jednak mám bujnou fantazii a druhak v Jablonci n.N. jsem v mládí bydlela, do Liberce jsme jezdívali k tetě,

ale, to teď není důležité...

koukám z okna na tu nádheru, trávníček před domem pocukrovaný jako čerstvě upečená bábovka

a v tom:

milé KOČKY!,

vidím, jak jede monstrum a posypává sůl,

čert mě bere a volám na muže, kde jsou, SAKRA, ti Zelení?

To zas budou mapy na botách a pneu v rozkladu.

( no, jo, znám...film Sůl nad zlato! )

Pak ve zprávách slyším, jak se nějaký pracovník vytahuje: že už spotřebovali tolik a tolik tun soli...

no, alespoň to nebudou cpát do jídla, že?

Jelikož je všeobecně známo, že Vltava a Labe odvádějí vody z Čech přes Německo do Hamburku,

ráda bych věděla, zda ta sůl všechna skončí tam?

Tipnu si - ANO!

Pak nemá být moře slané!

Obyčejný den

Ráno jsem hbitě vyskočila před šestou

( to je vtip, vstávat se mi nechtělo, ale musela jsem ),

v půl sedmé už jsem seděla v busu a jela do okresního města...na krev.

---

Kolem sedmé ve špitále, pak do laborky,

více jak hodinu čekání na výsledky a pak ještě k paní doktorce pro info a papíry -

přípravy na vyšetření v hlavním městě příští týden.

Přesun zpátky k nám do města s přestupem a v teplém, čistém busu...jela bych klidně i dál.

Krátce po desáté už jsem byla doma a postavila na kafe.

Po obědě jsem využila výhody důchodkyně a lehla si.

Odpoledne nenadálá návštěva, přišel jeden manželův známý,

ještě z doby, kdy patřili mezi pracující...

nechtíc jsem vyslechla zpoza rohu chlapský rozhovor.

Teď podvečer telefonát:

zvonivý hlásek mladší vnučky mi oznámil: skončila v hudebce a kluše na tanec,

pobavilo mě, že mi řekla,

babičko, viděly jsme se naposledy loni!

( milé KOČKY,

bylo to přesně 29.12.2018 )

Holka je vtipná, jak tvrdívá, po tátovi.

Je třetího, čtvrtek a takový obyčejný den. Dík za něj.