neděle 8. září 2019

Luhačovice

Tento den byl, nejspíš, podle mého úsudku, nejteplejší ze všech, na této krátké dovolené.


Milé KOČKY,
zavlekla jsem tam manžela, ač znám jeho nechuť k lázeňským městům a prostředí.
Líbilo se mu tam, ale, že by jel na lázeňský pobyt, to můžu rovnou zapomenout.
Možná by do lázní poslal mne, aby měl doma klid.
Malinko nepříjemné bylo, že se tam opravuje a je to místy staveniště!
Oplatky byly!
Tak tady máte trochu toho Jurkoviče:






Skalica

Kousíček přes hranici, co by člověk kamenem od řeky Moravy dohodil a takové pěkné městečko:


hradby, kostely, úhledné náměstí, rotunda, křížová cesta, synagoga a židovský hřbitov,
to vše je k vidění u nyní už sousedů: ve slovenské Skalici:
milé KOČKY - kuk:









Hluk, Uherský Ostroh

Tvrz v městečku Hluku a chodník ke zdejšímu kostelu pro mne bylo velmi příjemné překvapení.
Údajně je to jedno z nejstarších městeček v republice, asi starší, než já.


Památné domky hýřily barvami, v jednom z nich prý jsou k vidění zdejší kroje ( my je neviděli ).
Zato zámek v Ostrohu na mne udělal divný dojem, nejspíš to bylo tím, že se zatáhlo a pod mrakem se mi špatně fotí.
Jinak zámek je docela zajímavý a dosud jsem o něm neměla nejmenšího ponětí.
Milé KOČKY,
prostě nemůžu znát všechno!
Ale snažím se.









Holíč

O městě Holíči, na slovenské straně, na dohled od Hodonína, jsem se dočetla v jedné knížce,
k jejímuž autorovi mám zvláštní vztah.


Milé KOČKY,
byl to doktor v mém rodném městě a jeho mladší dcera se mnou chodila mnoho let do školy, do jedné třídy.
Nu a tento člověk bojoval u Tobruku za vlast, narodil se v Holíči a tak mě samozřejmě tohle městečko přitahovalo a chtěla jsem Holíč jednou vidět.
Povedlo se a překvapení nedalo na sebe čekat.
Objevila jsem tam hrad či zámek obehnaný bastiony a vodní plochou, trochu to připomíná Terezín, však to taky byl zámek - letní sídlo Marie Terezie a jejího manžela.
Opravují ho za pochodu a vyloupne se z toho jednou pořádný kousek!
Navštívila jsem také náměstí a vyfotila tamní kostel.
Na větší prohlídku jsem čas nenašla, přeci jen řidič našeho auta má, když už je unaven, hlavní slovo a pokud by mi ujel, asi bych se při mém stáří dostávala stopem velmi těžko zpátky.
Každopádně jsem si spravila chuť - cestovatelskou a objevitelskou.
A koupila jsem si tam pohlednici - letecký pohled!
( sponzoroval mě manžel, našel v peněžence 5 euro a smiloval se nade mnou )
Dron jsem sebou neměla a letecký záběr na zámek bych nesvedla ( koště jsem taky sebou neměla ).






Milotice

Pachatel se vrací na místo činu, tvrdívá se.


Pravda, ani si nepamatuji, kdy jsme to v na zámku v Miloticích vlastně kdysi byli.
A tak jsme si to zopakovali:
milé KOČKY,
nikoli prohlídku zámku, jen zahradu, altány a okolí, zámeckou cukrárnu a nádvoří: