Oblíbená Vysočina

 Milé KOČKY, manžel má kořeny na Vysočině a asi proto se nikdy nestalo, pokud jsem ho požádala o výlet právě tam, aby mne odmítl. ( škoda, že totéž nemohu tvrdit o Skotské Vysočině - tam by se mi cesty obzvláště líbily).

Jedním z míst, kam naše kroky ( autem kroky, jo? ) vedly, byl především klášter a chrám v Želivi - moc ráda jsem během oprav sledovala, jak se ty památky vylupují ze šedi a zmaru a stávají krásnějšími. Stejně, jako jsem vždy doufala, a byl to zprvu bláznivý názor, to víte - Vodnář! - že hradozámek v Červené Řečici by mohl ožít a být ozdobou obce, co obce, kraje! a nakonec jsem měla pravdu. Žádné války! Opravy a budování chceme!

Víte, kolik je tu, v té naší malé zemičce zámků, hradů a tvrzí, kostelů a jiných památek, které by si zasloužily finanční injekce a poctivou práci řemeslníků? Ale zůstaňme zde - 

Nakoukneme do dominanty obce Červená Řečice? - 

 

Každá další návštěva byla prima v tom, že se objekt konečně začal opravovat a dostával nový kabát a ráda bych si po letech opět udělala obrázek, jak tam s tím pokročili...a to nemluvím o spoustě zajímavostí v okolí, jak už to v české krajině bývá.

Už, aby bylo jaro, moje toulavé boty se třesou a těší...

Ohlédnutí

 Pobyt v Praze s Honzíkem mi připomenul několik výletů tamtéž s vnučkami - rozhodně jedna akce mi leží po letech v hlavě dosud - to nás druhá babička Květa pozvala, vnučky a mne, na plavbu lodí po Praze, přesněji řečeno po Vltavě Prahou - nyní jsem o tom vyprávěla Honzíkovi a slíbili jsme si, že to možná spolu s dědou a s Honzíkem v létě zopakujeme, neb Honzíka moc zajímá ta plavební komora a chce to vidět na vlastní oči - navíc v ceně byl oběd a na to chlapi slyší!

Milé KOČKY, takže jsem promptně vyhledala fotky z té plavby a zde jsou: sluší se dodat, že jsme pluli od Anežského kláštera pod Vyšehrad a zpátky. Krom jiného byl pěkný pohled na Národní divadlo a na Tančící dům.

Okurková sezona

 To je název, co? Okurková sezona v lednu! Ale to mne napadlo, že budu tentokrát vařit z vody, aby tu něco bylo, milé KOČKY. Na výlet se několik dní nedostanu, tak se věnuji trochu jinak cestování, resp. vzpomínání na cesty.

Můžete to vzít i jako nevyžádané rady na cesty, milé blogerky.

Když si vyberete, kam byste rády jely a máte na to odpovídající zdraví a patřičný obnos, je nejdůležitější si zkontrolovat doklady, tzn. pas nebo  OP, abyste v den odjezdu nezjistily, že je máte dávno propadlé, výborné je, když vám na ten termín sedne počasí, ( jedna známá jela na Floridu za děsné peníze a tam byla nějaká sněhová bouře či co a paní se nestačila divit). Možná to bylo někde jinde v USA, už si to nepamatuji přesně.

Vynikající je a to nejen na cestách, když s vámi jede někdo, s kým jste rádi, manžel, přítel, kamarádka, někdo, kdo je příjemný a milý společník, neotravuje a nedělá zmatky, umí např. anglicky, má podobný přístup k programu zájezdu jako vy - nebručí, že už jdete do třetí katedrály a že by raději do pivovaru. Takže, vhodní spolucestující jsou dost nedostatkové zboží a Janu vám nepůjčím! I můj manžel je moc rád za Janu, vždyť pak nemusí se mnou jezdit on! Naopak rád udržuje v našem pomyslném krbu oheň doma a má pár dní klídek. Ví, že se pak ráda vrátím.

A vhodný spolucestující? Nešílí, když prší a raduje se, že sluníčko svítí. I když, někdy je i toho sluníčka dost. Pochod po rozpáleném městě, na nebi ani mráček, to vysílí. Abych to zlehčila - a nevypadala, jako že ty rady myslím vážně, dám sem vždy dvě fotky ze stejného místa, ale s jiným počasím - co říkáte? 

Kinderdijk 05/2014: lilo - 

tamtéž 05/2022: sluníčko - 

Gent 05/2022: krásně -

tamtéž 12/2024: prostě zima a šero -

Veltrusy  03/2011:  zimní, ale pěkné počasí -

Veltrusy 02/2016: zimní a ušlo to - 

tamtéž 05/2020: jaro -

tamtéž 10/2021: podzim, slunečno -

Tak to máme namátkou, milé blogerky, důkaz, že na počasí záleží...

Na nádraží

 Tentokrát jsem vybrala fotky modelu nádraží, umístěné ve skleněné ,,krabici,, na Hlavním nádraží v Praze, kterýžto model si dětičky spolu s rodiči rádi prohlížejí.

Milé KOČKY, pár fotek jsem modelu nádraží udělala v pátek - zvu vás:

( Omlouvám se, že jich je tak málo, ale nedovolím si sem dát fotky, kde jsem spolu s modelem nádraží nafotila i Honzíka, který mne doprovázel a pak několik malých cizích dětí, o které nebyla v okolí modelu nouze. )

 Nebude problém, abych se tam někdy zastavila a nafotila to pořádně znova, koneckonců tím nádražím procházím poměrně často. Případně zájemcům doporučím, vzít své dítě nebo vnouče a vydat se tam osobně.

Líná neděle

 Milé KOČKY, stále ještě se nehodlám zbavit výzdoby, kterou jsem o těchto Vánocích pořídila - na jednu poličku jsem naskládala nějaké ,,zbytečnosti,, ( jak říká manžel, velký odpůrce Vánoc a Velikonoc a velký milovník cukroví ) a ozdobila jsem tradičně stromeček všemi ozdobami, které se mi za léta - od dětství dcery do teď - nepodařilo zatím rozbít.

Původně jsem si říkala, že bych to mohla 6. ledna odstrojit, ale ne - nejméně týden se ještě budu kochat a svoji duši tím pohledem krmit - však na další Vánoce budu pak čekat 11 měsíců! 

Ať to hezké trvá co nejdéle, ne?

nezbylo! - 

Pod mým stromečkm máte každá z vás svůj dáreček - stačí si z nich namátkou vybrat a rozbalit - je tu pro vás na rok dobrá nalada, pohoda a chuť pro ostatní dělat dobré skutky. K tomu moje přání, abyste byly, milé blogerky, zdravé a spokojené, někým milované či obdivované. Prostě si přiznejte, že jste toho hodny.