Mašinky

 Mají to tam, v tom Království železnic, docela pěkně udělané ( měla jsem zatím štěstí jen na Madurodam - senzační, doporučuji -  a miniatury u Lugana ), ale musím uznat jejich snahu - stále tam tvoří a rozšiřují panely, na kterých je krajina a především ty tratě s mašinkami. Vstupné je dost vysoké a je to škoda, jistě odradí dost lidí. Ovšem pro děti je podstatné, co tam uvidí - Honzík pochválil jak vláčky, tak autodráhu, kde si pohrál asi 20 min., později nejméně půl hodiny sestrojoval cosi v místnosti ze stavebnice Merkur. Takže z jeho strany spokojenost. Z mé také, neb se tam dá v bistru koupit káva a malé občerstvení a hlavní atrakcí pro mne bylo dole Česko, s mnoha nádražíčky a dominantami - třeba televizní věž na Žižkově, a pod. -  lidí tam zas tolik nebylo, což jsem kvitovala, nerada se strkám a mačkám s cizími. Pokusy z mé strany o focení byly, jak to dopadlo, zkusím prezentovat.

Milé KOČKY: podívejte se tam nyní se mnou -

model Prahy podobně jako Langweilův :

jsou tam nasimulované různé situace, jako nehody a u toho hasiči, policie, záchranné složky - nejvíc mne dostala svatba před Libereckou radnicí!

zítra vám přinesu nášup...

Odškrtnuto

 Milé KOČKY, již delší dobu jsem uvažovala o návštěvě Království železnic na Smíchově, že tam vezmu Honzíka, chlapce, kterého jsem kdysi, asi před osmi lety občas hlídala a nakonec jsme si k sobě našli cestu a máme pouto pevnější, než byste hádaly, chodí k nám stále, jedno odpoledne v týdnu a někdy i v sobotu.

Bylo vysvědčení, Honzík donesl samé biče a jednu dvojku - 4.tř. ZŠ.A bylo to jasné - pozvu ho na mašinky. Byl pátek, školu neměli, přišel k nám po dohodě už dopoledne. Poobědvali jsme tedy na půl dvanáctou, Jeli jsme v poledne do Prahy, a pak, pěkně do světa mašinek, autíček, dokonce jeho oblíbeného Merkuru.

Pro dnešek ale - protože chci potěšit hlavně vás, milé KOČKY, uvedu pár snímků, které jsem tam ukořistila a jsou převážně holčičí. Ty ostatní ( některé ) budou později následovat.

Připomínám, že se tam pravidelně střídá jakoby denní a noční osvětlení, tak ne všecny fotky jsou pořádně nasvícené.

 

Berte to jako milou vzpomínku na Růženku. Dost často na ni myslím.

Barevně

Nakoukneme, milé KOČKY, na jednu z našich procházek okolo Nerátek? to jsme si s Janou v listopadu vyšly do Mlékojed a k tůni - rozuměj k bývalému rameni Labe. 

Mám moc ráda zdejší prostředí, kousíček od města a v každé roční době jinak zabarvené a jinak zvířátky obsazené - zjara tam kvetou dýmnivky a hnízdí kachny a labutě a kdo ví, kdo ještě, na podzim to hýří barvami...rybáři tam podřimují a sní svůj sen o pořádném úlovku...

My jsme se ,,vyluftovaly,, - vypovídaly a jdeme zpátky do svých bytů...taková naše přírodoterapie.

K pískovně

 Malá procházka na druhý břeh - do Mlékojed -

milé KOČKY, nic tak atraktivního, co by někomu vyrazilo dech nebo to všem musel hned přeposlat tu nemáme a tak dnes jen skromně:

socha ve staré části Nerátek:

pískovna cestou do Tišic:

V létě je tu živo:

Na trati Praha - Turnov - Tanvald:

Studie na strouze u Janiny zahrady: