U Bajzů

 Milé KOČKY, z názvu je jasné, že naše cesta pokračovala do městečka Kouřimi - skanzen byl zavřený, zatím asi je přístupný jen o víkendech??? - a já jsem se tentokrát věnovala městečku více, než při dřívejších našich návštěvách, manžela jsem nechala sedět v autě poté, co jsme si zašli na náměstí do restaurace na oběd. Obešla jsem hradby, kostel, zvonici a pěkně jsem si to tu užívala, také domy na náměstí, kde se točily díly Bylo nás pět podle K.Poláčka. Krásný seriál. Jeden z mála, který jsem kdy viděla. 

Dokonce jsem si tu nakoupila v pekařství chleba a koláče a buchtičky, budou s pudinkem některý den k večeři.

 

Hradby a co se píše? - Středověké hradby pocházejí z druhé čtvrtiny 13. století. Dnes se táhnou v celkové délce 1250 m. Původně zde byly čtyři brány, ale do dnešní doby se dochovala jen jedna a to Pražská brána. Pokud se chcete o historii hradeb dozvědět víc, můžete si projít naučnou stezku, která se k jejich historii váže.

kostel sv.Štěpána:

píší o něm:

Arciděkanský chrám sv. Štěpána je největším architektonickým pokladem a zároveň nejvýznamnější památkou Kouřimi. Tato trojlodní bazilika byla budována současně se stavbou města od 60. let 13. st. a v její architektuře se prolíná odeznívající románský sloh s nastupujícím obdobím rané gotiky. Stavba je vynikajícím příkladem tzv. burgundského slohu, představujícího vrchol tehdejší evropské středověké architektury, v níž hrálo vedoucí roli vyspělé stavitelství francouzské.

Zvonice a legenda k ní:

34 m vysoká goticko-renesanční zvonice nacházející se v těsném sousedství chrámu sv. Štěpána tvoří společně s ním hlavní dominantu města. Tato hranolová věž, dílo italského mistra Filippa z roku 1525, představuje nejvýznamnější dochovanou renesanční stavbu v Kouřimi. Zvonice byla v době svého vzniku nižší než dnes a její původní dřevěné zvonové patro bylo zastřešeno renesanční helmicí s ochozem. Obě tyto části shořely roku 1670 za jednoho z četných požárů města. Zvonice je známa především zavěšením svých zvonů, které je realizováno takzvaně "na vysoké točení," to je srdcem vzhůru. Toto zavěšení lze dnes v ČR nalézt kromě Kouřimi pouze v Rovensku pod Troskami. Zvonice je osazena dvěma zvony, pojmenovanými Štěpán a Marie o váze 1250 a 700 kg. Oba pocházejí z roku 1671 a rozeznívají se šlapáním.
Původní osazení bylo tvořeno čtveřicí zvonů, jejíž souzvuk prý byl dle dobových pramenů tak lahodný, že vháněl poutníkům v okolí Kouřimi slzy do očí.

Tak. milé blogerky, až se povede druhá polovina výletu, dám vědět.

2.díl výletu

 Milé KOČKY, druhý díl výletu pokračoval cestou z Malotic do obce Toušice, kde jsem měla spadeno na jeden ze starých barokních mostů přes potok a byla jsem zvědavá na zdejší kamenité koryto nazývané prahy. Šla jsem sama, tedy s fotoaparátem, že, po modré tam a po žluté zpátky, něco jsem i nafotila.

opsala jsem: 

Barokní kamenný most se klene přes Vavřinecký potok v místě zvaném Toušické prahy. Most pravděpodobně pochází z 2. poloviny 17. století a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR

V první chvíli jsem si myslela, že tu na mne kouká nějaká sova! - 

 

Dlouhá léta jsem si myslela, že se k těmto dvěma mostům vypravím v zimě,kdy je umrzlo a malinko snížku, ale to se mi nepodařilo a tak jsem to pojala takto.

a popojedeme na další štaci...ať udržím vaši případnou zvědavost na výši.

Poloviční výlet - návrat do středověku

 Na středu, 2.4.25, byla hlášeno, že to bude krásný, slunečný den a tak jsme vše nechali na jindy a vyjeli jsme si s mužem na výlet - že se podařilo splnit jen polovinu toho, co jsem měla v plánu už mne ani nepřekvapuje a pozor, nebyla za tím moje neschopnost, nebo lenost, manžela přepadly zdravotní potíže a proto jsme druhou část odsunuli na jindy. Ono to na nás počká.

Milé KOČKY, první věc, která byla nepříjemná hned zkraje, byla dopravní situace v Českém Brodě, ještě, že to tam známe, jinak jsme tam kroužili do teď.

Prvním zastavením a mým cílem byl kostel sv.Martina v Kozojedech - dlouho jsem si na něj myslela a konečně jsme se setkali. V okolí znám všelijaké církevní památky a zvonice - tento krasavec mi zatím chyběl. Bohužel jsem se nemohla podívat dovnitř, nebyl otevřen. 

napsali o něm:

Zbudován na místě bývalého pohanského pohřebiště ve 13. stol. Později goticky a barokně upraven. Z románské stavby se dochovala polookrouhlá apsida presbytáře s opěrnými pilíři. Hlavní oltář z r. 1872 nahradil předchozí barokní, původní oltářní obraz byl odcizen.

zasloužil by si nový kabátek, že?

Následoval přejezd o obce Malotice, kde jsem si chtěla obejít a znovu nafotit místní středověkou tvrz, protože, když jsme tu byli naposledy, bylo škaredé počasí.

o tvrzi je psáno:

Gotická vodní tvrz pocházející pravděpodobně z poloviny 14. století vystřídala během své historie mnoho majitelů. V 17. století byla prodána Šternberkům a přestavěna na sýpku, v 19. století zde byly zřízeny byty. Tvrz byla původně obklopena dvěma rybníky, dnes se zde však nachází už jen jeden.
Všechny části tvrze, kromě hradeb, se dochovaly do současnosti, areál je však veřejnosti nepřístupný.

Kochejte se, milé blogerky, už zítra donesu zprávy a fotky, kam jsme jeli pak.